Otevřený dopis ministryni školství proti násilné inkluzi

Souhlasím se vším, co je v petici napsáno. Pracuji ve speciálním školství 30 let a mohla bych argumentovat letitými zkušenostmi. Za celou dobu mé pedagogické praxe jsem se nesetkala s žádným žákem praktické školy, který by byl zařazen nesprávně, to mohu říci s čistým svědomím. Všichni víme, koho především se inkluze týká a všichni pedagogové také víme, že tito rozšíří řady negramotných lidí, kteří díky praktickým školám u nás neexistovali. Já sama působím nyní ve speciální škole, učím žáky s poruchou autistického spektra v kombinaci s různým stupněm mentálního postižení, jsou to děti neintegrovatelné. Pokud k této násilné integraci dojde, jde přímo o zločin na těchto dětech a jejich rodinách. Já osobně stále ještě doufám ve zdravý rozum a v to, že se konečně začnou lidé z MŠMT opírat o názory nás odborníků v praxi. Jinak svá vnoučata budu raději vyučovat doma, neboť jak bylo řečeno, ne všichni si můžeme vybrat školu pro své děti. Nebydlíme v Praze a nejsme umělci, politici, sportovci a jiní rádoby VIP. Jsme "jen" lidé. Národ, který si neváží učitelů je odsouzen k nevzdělanosti a tudíž k poníženosti. Snad se vzpamatujeme. Byli jsme ve školství ,včetně speciálního, téměř nejlepší. Necháme si to zničit stejně jako zemědělství a průmysl? Vzpamatujme se včas.

Mgr. Helena Procházková