Otevřený dopis ministryni školství proti násilné inkluzi

Včlenění a vyčlenění tedy inkluze, aneb Hitler to taky myslel dobře….

Pokud se úředníci budou stavět nad odborníky, vždy z toho vznikne nesmysl, který uškodí všem. Když pominu prachy navíc, které se vysypou za pseudoasistenty, místo toho, aby se přidalo učitelům…. … tak nevím, proč by se z dětí měli dělat pokusní králíci.  Ať si zkusí běžní učitelé učit ve speciálních školách. Speciální poradny by měli doporučovat, co je pro dítě nejlepší a kde bude prospívat. Pokud jsou rodiče jiného názoru, ať dostanou asistenta a zkusí si to. Poradny by měli doporučit, rodiče rozhodnout. Pokud dítě není schopné porozumět probírané látce, proč má prosedět půlku dne ve škole, kde si bude kreslit a hrát si s asistentem, když může chodit do praktické školy, která chápe jeho potřeby a něco ho naučí? Proč chce vláda z dětí, kterým nebylo úplně dáno udělat negramotné hlupáky, kteří nic neumí, tím, že jim sebere možnost se něco naučit? V praktických školách se sice neučí fyzikální zákony, nebo matematické rovnice, ale děti mají možnost se naučit soběstačnosti, nebo nějaké lehčí manuální práci, která jim pomůže v budoucnu sehnat zaměstnání.

Navíc, když dáte dítě, byť třeba lehce retardované, do běžné školy neznamená to, že se začlení. Ano budou sedět v jedné místnosti s „normálními dětmi“, můžete přimět děti spolupracovat na nějakém úkolu, ale nikdy je nepřimějete, aby se kamarádili a měli se rádi. Děti dokážou být kruté, to ví všichni. Jsou kolektivy, kde stačí malá odchylka (velký uši, lehká retardace) a už jste terčem šikany. Jako dítě bych si fakt nedokázala představit, že bych si šla hrát s někým kdo má za zadkem dospěláka - asistenta, který samozřejmě zkazí všechnu legraci, nebo že bych plýtvala přestávku tím, že bych říkala vtip někomu, kdo ho nedokáže pochopit. Je to možná vošklivý, ale je to tak. Takže inkludované děti by se v takovém kolektivu cítili ještě víc vyčleněné. Nepočítám to, že ty děti nikdy nezažijí úspěch a ocenění dětského kolektivu, že je to „zasloužené“.  

Také děti, které jsou třeba dyslektici, jako jsem třeba bývala já :), nebo mají jinou lehčí poruchu učení, mají velký problém se soustředit na učitelku a látku, která se probírá. Stačí holub na okně nebo velký chuchvalec prachu a soustředěnost je v čudu, takže kdybych já měla spolužáka, který by třeba potřeboval občas vykřiknout nebo dělat nějaké trhané pohyby pořád bych ho asi sledovala, kdy to udělá zase a to, co by se probíralo, by už šlo mimo mě. Takže doma by ze mě byli rodiče nešťastní (ještě víc než byli) že se se mnou musí ještě víc učit. Takže může mi teda někdo říct, jaké jsou ty výhody inkluze a co dobrého to přinese? Protože sice nejsem odborník, ale můj selský rozum mi říká, že ten, kdo tohle vymyslel, nejspíš vůbec nemyslel.