Petice za znovuobnovení prodlouženého rodičovského příspěvku.

Chtěl bych poděkovat p.Václavu Krásovi a národní radě osob se zdravotním postižením.
Po prosbě o pomoc nrzp připravila novelu zákona o RoP a pomocí poslanců z ČSSD předložili do PS.Dočtěte tento příspěvek do konce prosím.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.366/2011 Sb.,


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Článek I

Zákon č. 366/2011 Sb., se mění takto:

1. V části třetí - změna zákona o státní sociální podpoře článek V. bod 12 navrhuje se nové znění § 30.

„§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše“ zní:

㤠30
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč.
Jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,47d) náleží příspěvek ve výši stanovené v § 32

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč,

b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě;
odstavec 3 věta druhá platí i zde.

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím

a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4, nebo

b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,
stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc.“

2. V ustanovení § 30b odst. 1 písm. d) se za na konec zařazují slova „nebo 7 let jde-li o příspěvek podle § 32“

3. V § 30b odst. 4 se před slovo „ nenáleží“ vkládají slova „podle ustanovení § 30 a 30a“

4. Zařazuje se § 32, který zní:
„§32

Výše rodičovského příspěvku při péči o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči

Rodičovský příspěvek náleží rodiči pečujícímu o dítě ve věku do 7 let
a) ve výši 7.600 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni I. nebo
b) ve výši 3.800 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni II. - IV.

(2) Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1, a jeho výši podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve výši 7.600 Kč“

3i) Například § 192 zákoníku práce.

31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

5. Ustanovení článku VI bod 2 a 3 se zrušuje

Článek II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů



Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platné právní úpravy

Zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, došlo k drastickým změnám podmínek pro rodiče a pěstouny pečující o dítě se zdravotním postižením. Jde o následující změny:
1) omezení výplaty rodičovského příspěvku částkou 220 000 Kč a věkovou hranicí 4 let dítěte. U rodin s postiženým dítětem je přitom hranice pobírání rodičovského příspěvku snížena na 3 roky bez možnosti volby výše příspěvku. Toto úprava znamená, že rodiny s dětmi, které nedosáhly k 31. 12. 2011 věk tří let, mohou čerpat rodičovský příspěvek do maximální částky 273 600 Kč, což je o 364 800 Kč méně než byla dosavadní hranice, která v období 7 let činila 638 400 Kč. Současně došlo ke zrušení možnosti současného pobírání příspěvku na péči a rodičovského příspěvku u dětí do 7 let a zrušení sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženými členy. Ve svém souhrnu dosahují částky, o které rodiny se zdravotně postiženými dětmi přicházejí i více než 10 000 Kč měsíčně. Nejvíce postižené jsou přitom rodiny s nejnižšími příjmy, neboť právě na tyto rodiny v plné míře dopadá zrušení sociálního příplatku, jehož výše mohla dosáhnout, v závislosti na věku dítěte, při přijmu rovném či blízkém životnímu minimu od 3 000 až 5 250 Kč měsíčně. Tyto rodiny se ocitají v naprosto neřešitelné situaci.
2) Stávající právní úprava se výrazným způsobem dotýká i pěstounských rodin. Skutečnost, že tyto rodiny v případě zdravotně postiženého dítěte nemají právo volby výše příspěvku podle ustanovení článku VI. bodu 2 zákona č. 366/2011 Sb., a náleží jim příspěvek ve výši 7 600 Kč, znamená, že při převzetí dítěte ve věku např. 16 měsíců může pěstoun s postiženým dítětem vyčerpat částku 152 000 Kč (měsíčně může čerpat jen 7 600 Kč). Zatímco v případě, že pěstoun si vezme do pěstounské péče stejně staré zdravé dítě, může čerpat rodičovský příspěvek do částky 220 000 Kč = měsíčně 11 500 Kč, což je téměř o 4 000 Kč více než může čerpat pěstoun s postiženým dítětem. Důvodem je skutečnost, že tento pěstoun, si na rozdíl od pěstouna pečujícího o dítě se zdravotním postižením, může zvolit, v jaké výši bude rodičovský příspěvek čerpat. U pěstouna s dítětem se zdravotním postižením však zůstává věkové omezení do tří let věku dítěte.


Principy nové právní úpravy

Smyslem předloženého návrhu je urychleně napravit katastrofální situaci rodin se zdravotně postiženým dítětem, ke kterému došlo novelizací zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře provedené zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Již první měsíc účinnosti nové právní úpravy způsobil řadě rodin velmi těžké až neřešitelné sociální problémy.
Navrhovaná změna proto:
1) prodlužuje možnost pobírání rodičovského příspěvku do sedmi let v zásadě za stejných podmínek, jaké stanovila úprava před vydáním zákona č. 366/2011 Sb. Hlavním rozdílem je však nové vymezení podmínek, za nichž bude příspěvek poskytován. Tyto podmínky respektují zrušení vyhlášky č. 207/1995 Sb., v platném znění, která stanovila podmínky pro uznání dítěte za dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. V návaznosti na přechodné ustanovení článku IV. bod 3, které zařazuje děti dlouhodobě zdravotně postižené do prvního stupně míry závislosti a děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené do druhého stupně míry závislosti se stanoví, že nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičům dětí ve věku do sedmi let, bez ohledu na míru závislosti, neboť k převodu bývalého druhého a třetího stupně zdravotního postižení na míru závislosti došlo předchozími ustanovením, a bylo by krajně nelogické, aby rodiče dětí s vyšším stupněm závislosti měli omezenou dobu pobírání příspěvku dosažením věku čtyř let dítěte.

2) Vrací se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči za stejných podmínek jako tomu bylo do účinnosti zákona č. 366/2011 Sb.

3) Navrhovanou úpravou nedochází k obnovení sociálního příplatku pro osoby se zdravotním postižením, ani k prodloužení doby jeho pobírání.


Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Dopad na státní rozpočet lze vyčíslit částkou cca 425 000 000 Kč rozloženou na dobu čtyř let. Dopady na rozpočet krajů a obcí se nepředpokládají.

Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.

Návrh na schválení návrhu zákona poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje, aby podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.


Zvláštní část

K čl. č. I

K bodu 1
Navrhuje se úprava platného znění § 30 spočívající v oddělení podmínek pro poskytování rodičovského příspěvku rodičům dětí, jimž náleží příspěvek na péči. Toto oddělení je nezbytnou podmínkou pro řešení situace, jejíž dopady jsou uvedeny v důvodové zprávě.

K bodu 2
Zvyšuje se věková hranice pro nárok na rodičovský příspěvek v případě v souběhu s příspěvkem na péči.

K bodu 3
Navrhovanou změnou se zabraňuje kolizi stávající úpravy rodičovského příspěvku včetně omezení, které přináší s nově navrhovanou právní úpravou.

K bodu 4
Navrhuje se nové vymezení podmínek a výše příspěvku na péči, v zásadě shodně s úpravou účinnou před přijetím zákona č. 366/2011 Sb.

K bodu 5
Zrušení tohoto ustanovení je nezbytné z důvodu vyloučení nejednoznačnosti právní úpravy a odstranění finanční znevýhodnění pěstounských rodin vychovávajících dětí se zdravotním postižením.


K článku č. II

s ohledem na naléhavost řešení se navrhuje stanovit účinnost na den vyhlášení.


Návrh již dnes poslanci ČSSD podávají. Teď má 30 dní vláda na vyjádření k tomuto návrhu. To znamená, že reálně lze tento návrh zákona projednat až na březnové schůzi Poslanecké sněmovny. Záleží na tom, zda poslanci prosadí, aby zákon byl projednán v tzv. zkráceném čtení. Pokud by tomu tak bylo, lze odhadnout, že by mohl začít platit až koncem dubna 2012. V žádném případě však nelze doplatit rodičovský příplatek zpětně. Zákon nemůže být retroaktivní.



Pokud však poslanci odmítnou projednat zákon ve zkráceném čtení, tak se legislativní proces může táhnout až do léta.



Velmi bych přivítal, kdybyste s dalšími rodinami, které máte ve svém okolí, vytvořili dopisový tlak na poslance, aby návrh zákona co nejdříve přijali.



S pozdravem Václav Krása