Petice za znovuobnovení prodlouženého rodičovského příspěvku.

Cikánům peníze dáváš, postiženým bereš, nadávají politici Drábkovi
Česká televize ve svém pořadu 168 hodin informovala, že rodiny s těžce postiženými dětmi přišly díky opatření Ministerstva práce a sociálních věcí, jemuž šéfuje Jaromír Drábek z TOP 09, o příspěvek od státu ve výši až sedm tisíc korun měsíčně. Přišly o rodičovský příspěvek, který mohli dosud čerpat jako rodiče handicapovaných dětí až do sedmi let věku. Nyní ho dostávají pouze na tři roky. Matky si proto často nemohou dovolit zůstat s dětmi doma. Zhoršení péče o postižené děti kritizuje opozice, ale i někteří koaliční politici.


Autor: Hans Štembera
Popisek: Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 0930.1.2012 20:58Senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava je naprosto zhnusen. „To je gaunerství nejhrubšího zrna. Slušná slova na to snad neexistují. Na dávky pro Cikány a nemakačenka peníze jsou, ale těm nejubožejším a nejbezbrannějším, kteří za své postižení nemohou, ministr práce peníze sebere? Herodes! Rodiče těhhle dětí si neumí dávky vyřvat jako Cikáni. Od téhle vlády nás fakt už nemůže překvapit nic. Mě by zajímalo, jak by se na to ministr Drábek díval, kdyby měl sám postižené děti. Oni všichni žijí v představě, že snad mají všichni plat jako ministr. Nemám nic proti tomu, aby se sebrali peníze nemakačenkům, ale ne postiženým dětem. Tohle je prostě hnus a slušnými slovy se to dá těžko vyjádřit,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor.

Zamezení zneužívání?
Poslankyně TOP 09 Gabriela Pecková, která je lékařka, ale ministra za TOP 09 Jaromíra Drábka hájí. „Nikdo by nesouhlasil s tím, aby těžce nemocní byli kráceni na příspěvcích. Jde jen o to, požádat o dávku a prokázat míru postižení. Cílem je naopak dostat prostředky k potřebným v dostatečné výši jak na péči, tak na pomůcky, respektive mobilitu a zamezit zneužívání,“ vysvětlovala Pecková.

Senátorka Severočechů.cz Alena Dernerová se zrušením příspěvku nesouhlasí. „Ti lidé nedostávají dávky na postižené děti, aby si z nich žili na vysoké noze, ale aby se mohli o své dítě starat. To není žádná legrace mít doma postižené dítě. Ty děti bývají třeba často ochrnuté a po půl roce je znovu přezkušovat je nesmyslné. Je opravdu hrozné, že stát chce ušetřit na těch nejzranitelnějších,“ uvedla dětská neuroložka Dernerová.

Sociální výbor na problémy upozorňoval
Velká kritika je též u koaličních politiků. „Od počátku naše garantka za sociální oblast upozorňovala MPSV, že ta situace nastane. Přitom se jedná o desítky rodin s těžce postiženým dítětem, nikoli stovky. Budeme se muset k tomu vrátit. Pro mě je hodno obdivu a úcty, jak dokázali rodiče nebo matky přijmout své postižené dítě, starají se o ně. A nedali ho do ústavu,“ řekla ParlamentnímListům.cz poslankyně ODS Jaroslava Wenigerová.

„Na tuto záležitost jsme při jednání Výboru pro sociální politiku upozornili a byla i též součástí balíku připomínek z Kanceláře veřejného ochránce práv. Příjemci příspěvku na péči z řad postižených dětí budou mít příspěvek zvýšený. Tyto okruhy osob nemusí být kompatibilní,“ uvedla poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Hyenismus. Seberte to nefachčenkům a Bruselu!
„Se snižováním příspěvku na tělesně postižené – ať děti nebo dospělé – absolutně nesouhlasím. Rezervy bych hledal v dávkách chronickým ´nefachčenkům´, kteří, byť zdraví a plni síly, dlouhodobě odmítají pracovat a žijí ze sociálních dávek na úkor společnosti. Postižení lidé si svůj osud nevybrali a nemají možnost, na rozdíl od příživníků, se svou situací něco dělat. Máme povinnost pomáhat těm, kteří se nemohou o sebe postarat sami, ne těm, kteří dlouhodobě, mnohdy po generace, odmítají pracovat a žijí ze sociálních dávek na úkor společnosti,“ řekl redakci místopředseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Otto Chaloupka, známý svou kritikou nepřizpůsobivé romské minority.

"Zásadně nesouhlasím s tím, aby MPSV krátilo finanční pomoc rodinám s těžce zdravotně handicapovanými dětmi. Jednalo by se o státní hyenismus. Problémy je potřeba okamžitě, zdůrazňuji okmažitě vyřešit. Jinou věcí je zneužívání státní podpory v případech, které to nepotřebují. Ty si naopak zaslouží administrativní tvrdost. Je evidentní, že zatím ministerstvo práce ve své nové roli selhává," míní poslanec ODS Pavel Bém.

Ministra za TOP 09 Drábka tvrdě odsoudila šéfka Suverenity Jana Bobošíková. „Snižovat příspěvky na těžce postižené děti je hyenismus, ne sociální politika demokratického státu. Ale od TOP 09 nic jiného nečekám. Je nezajímají postižené děti v České republice, ale Brusel, Bilderberg a jejich byznys kamarádi. Aby mohli posílat desítky miliard do Bruselu, budou raději odírat o peníze české postižené děti,“ rozhořčovala se Bobošíková.


Psali jsme:
Drábka cupují už i koaliční politici: Úřady práce jsou v krizi. Za to může on
Dva mrtví a zhroucená úřednice. Úřady práce volají o pomoc
Keller se vysmívá Nečasovi a spol. Systematicky šetří a zadlužení je hlubší
Káží vodu, chlastají víno, rozzlobil se Dušek na ministry


Peníze do rodinné péče, ne do ústavů
„Nemohu souhlasit se snižováním příspěvku na zdravotní péči a rehabilitace pro nemocné či postižené děti. Chápu, že pan ministr Drábek se snaží najít ve svém rezortu finanční úspory, ale s ohledem na takto citlivé téma je na zvážení, zda je toto opatření správné. Obdobným aktuálním tématem je také připravovaný zákon o sociálně-právní ochraně dětí, který se momentálně připomínkuje. Týká se i pěstounských rodin a dětských center. V tomto ohledu by měl stát finančně podporovat každou aktivitu rodin, které mají vůli a odhodlání se o odložené, mnohdy i postižené děti postarat a vytvořit jim tak důležité rodinné zázemí,“ míní poslanec ODS Jan Florian.

„Odmítali jsme tato opatření v legislativním procesu, odmítáme to i nyní,“ uvedl stručně předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

„Nevím, co dělá MPSV. Za jeho kroky je zodpovědný ministr. Pokud nemáme peníze a máme dluhy, tak se šetří všude. Pokud máme miliardy pro církev a MMF, tak bychom měli mít i pro postižené a nemocné děti,“ uvedl senátor Zdeněk Schwarz zvolený za ODS.

„Obecně se nemohu vyjádřit. Jednotlivé případy mohu komentovat, pokud budu znát náklady na rehabilitaci, respektive léčebný tělocvik,“ reagoval místopředseda zdravotního výboru sněmovny Jiří Štětina z VV.

Teď když máme, co jsme chtěli…
Drábka silně kritizuje opozice z ČSSD a KSČM. „My, když jsme ve sněmovně bránili podobně postižené, byli jsme obviněni z obstrukcí. Postižených lidí je mi upřímně líto a bude jich přibývat. Lid byl upozorňován, že finance se budou brát u těch nejbezbrannějších. Na ně útočí takzvané reformy. Nu a teď už máme, co jsme chtěli – většina voličů a médií. Sociální stát se potápí jako italské parníky. Bylo tedy naše varování jenom populismem? Chtěli lidé opravdu tuto cestu? Jistě nelze rozhazovat za šrotovné a podpory skutečným lemplům. Což i někteří naši vůdci uměli a je mi to líto. Ale ani toto není řešení. Naopak je to srabárna. Změnit to ale lze až ve volbách,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba, který je lékařem.

Podle místopředsedy sněmovního sociálního výboru Miroslava Opálky je problém v tom, že ministerstvo nepřikládá k návrhům zákonů vyhlášky, což je podle něho v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. „Buďto nestíhá, nebo úmyslně. Je třeba působit na efektivní vynakládání peněz, ale ne plošnými opatřeními,“ míní poslanec KSČM.


Psali jsme:
Škromach: Ombudsman potvrdil pochybnosti ČSSD o Drábkových výplatách dávek
Rodičovská má zpoždění. Pro část matek to znamená stres a dluhy
Na nezaměstané až o dvě miliardy méně. Příští rok
Jedna flaška alkoholu koupená na"sociální kartu" a bude zle
Na první pohled "socka"? Bouře kolem karet na sociální dávky
Dávky v hmotné nouzi s kartou: Libovolné peníze nebude možné vybírat
Poslanci se hádali kvůli sociálním dávkám. Já bych zametat šel, přiznal Kalousek
Kohoutová (ODS): Pravicová politika nebude nikdy slibovat sociální stát


Ministerstvo asociálních věcí pana Drábka
„Ministerstvo pana Drábka mělo být už dávno přejmenováno na asociální stejně jako současná vláda. Vychází ze dvou lživých předpokladů: že všichni sociální systém zneužívají a že šetřit se musí na úkor těch nejzranitelnějších a nejpotřebnějších. Místo důsledné kontroly, která je samozřejmě složitější, se bere nepodloženě a šmahem všem. Pravice má totiž jediné řešení: pomozte si sami. Solidarita se stala téměř vulgárním slovem,“ míní místopředsedsedkyně zdravotního výboru sněmovny Soňa Marková z KSČM.

Podle lékaře a senátora za ČSSD Jana Žaloudíka není žádný důvod, aby se příspěvky rušily. „ČR má dle premiéra ambice řadit se k dvaceti nejvyspělejším státům světa, snad ne s touto strategií na úkor slabších a postižených. Mnohá opatření pana Drábka jsou zavrženíhodná a asociální. Těším se, až skončí. Dá nám hodně práce mnohé škody po něm napravovat. Drábek je cestou zpět a nikam,“ myslí si senátor. Jeho kolega Petr Guziana jen stručně uvedl, že je proti zrušení příspěvku.

Vrcholek ledovce Drábkovy deformy
Místopředseda KSČM Stanislav Grospič je rovněž proti snižování příspěvků na postižené děti. „Považuji tento postup v úzké souvislosti takzvaných sociálních reforem za vysoce asociální,“ uvedl poslanec.

Podle senátorky Dagmar Terelmešové z ČSSD je tento případ pouze jedním z příkladů překotně schvalovaných takzvaných sociálních a zdravotních reforem, v nichž se vyskytuje spousta chyb. Například podle ní bude nutné za rok 2009 vracet sirotčí důchody, což je podle ní nepřípustná retroaktivita. Úřady práce jsou díky Drábkově reformě zahlceny a počítačový systém padá několikrát denně, čili se musí veškerá agenda provádět ručně, tvoří se zde obrovské fronty a úředníci jsou na kraji psychického zhroucení.

Nová praxe a zmatek
Po Novém roce je to tedy tak, že pokud chtějí být maminky s postiženými dětmi doma, musí požádat o dávku pomoci v hmotné nouzi. Naději na úspěch však mají ty, které prokážou slabší zajištění. „Zákon pamatuje na sociálně slabší rodiče. Těm v podstatě nabízí možnost zvýšení tohoto příspěvku o 2 tisíce korun měsíčně,“ uvedla pro ČT mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

V ostatních případech mají matky nárok pouze na příspěvek na péči, který se stanovuje podle závažnosti postižení dítěte a může se vyšplhat maximálně na 12 tisíc korun. Maminky si stěžují, že již sice žádosti podaly, ale není jisté, kdy se na ně dostane, protože jsou úřady žádostmi přehlceny.

Podle organizací pro handicapované však poskytnuté peníze nestačí. Ke všemu nový systém vyplácení dávek na postižené děti není pro matky přehledný, upozorňuje ČT.

Chtěl bych poděkovat p.Václavu Krásovi a národní radě osob se zdravotním postižením.
Po prosbě o pomoc nrzp připravila novelu zákona o RoP a pomocí poslanců z ČSSD předložili do PS.Dočtěte tento příspěvek do konce prosím.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.366/2011 Sb.,


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Článek I

Zákon č. 366/2011 Sb., se mění takto:

1. V části třetí - změna zákona o státní sociální podpoře článek V. bod 12 navrhuje se nové znění § 30.

„§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše“ zní:

㤠30
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč.
Jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,47d) náleží příspěvek ve výši stanovené v § 32

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč,

b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě;
odstavec 3 věta druhá platí i zde.

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím

a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4, nebo

b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3,
stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc.“

2. V ustanovení § 30b odst. 1 písm. d) se za na konec zařazují slova „nebo 7 let jde-li o příspěvek podle § 32“

3. V § 30b odst. 4 se před slovo „ nenáleží“ vkládají slova „podle ustanovení § 30 a 30a“

4. Zařazuje se § 32, který zní:
„§32

Výše rodičovského příspěvku při péči o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči

Rodičovský příspěvek náleží rodiči pečujícímu o dítě ve věku do 7 let
a) ve výši 7.600 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni I. nebo
b) ve výši 3.800 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni II. - IV.

(2) Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1, a jeho výši podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve výši 7.600 Kč“

3i) Například § 192 zákoníku práce.

31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

5. Ustanovení článku VI bod 2 a 3 se zrušuje

Článek II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů



Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platné právní úpravy

Zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, došlo k drastickým změnám podmínek pro rodiče a pěstouny pečující o dítě se zdravotním postižením. Jde o následující změny:
1) omezení výplaty rodičovského příspěvku částkou 220 000 Kč a věkovou hranicí 4 let dítěte. U rodin s postiženým dítětem je přitom hranice pobírání rodičovského příspěvku snížena na 3 roky bez možnosti volby výše příspěvku. Toto úprava znamená, že rodiny s dětmi, které nedosáhly k 31. 12. 2011 věk tří let, mohou čerpat rodičovský příspěvek do maximální částky 273 600 Kč, což je o 364 800 Kč méně než byla dosavadní hranice, která v období 7 let činila 638 400 Kč. Současně došlo ke zrušení možnosti současného pobírání příspěvku na péči a rodičovského příspěvku u dětí do 7 let a zrušení sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženými členy. Ve svém souhrnu dosahují částky, o které rodiny se zdravotně postiženými dětmi přicházejí i více než 10 000 Kč měsíčně. Nejvíce postižené jsou přitom rodiny s nejnižšími příjmy, neboť právě na tyto rodiny v plné míře dopadá zrušení sociálního příplatku, jehož výše mohla dosáhnout, v závislosti na věku dítěte, při přijmu rovném či blízkém životnímu minimu od 3 000 až 5 250 Kč měsíčně. Tyto rodiny se ocitají v naprosto neřešitelné situaci.
2) Stávající právní úprava se výrazným způsobem dotýká i pěstounských rodin. Skutečnost, že tyto rodiny v případě zdravotně postiženého dítěte nemají právo volby výše příspěvku podle ustanovení článku VI. bodu 2 zákona č. 366/2011 Sb., a náleží jim příspěvek ve výši 7 600 Kč, znamená, že při převzetí dítěte ve věku např. 16 měsíců může pěstoun s postiženým dítětem vyčerpat částku 152 000 Kč (měsíčně může čerpat jen 7 600 Kč). Zatímco v případě, že pěstoun si vezme do pěstounské péče stejně staré zdravé dítě, může čerpat rodičovský příspěvek do částky 220 000 Kč = měsíčně 11 500 Kč, což je téměř o 4 000 Kč více než může čerpat pěstoun s postiženým dítětem. Důvodem je skutečnost, že tento pěstoun, si na rozdíl od pěstouna pečujícího o dítě se zdravotním postižením, může zvolit, v jaké výši bude rodičovský příspěvek čerpat. U pěstouna s dítětem se zdravotním postižením však zůstává věkové omezení do tří let věku dítěte.


Principy nové právní úpravy

Smyslem předloženého návrhu je urychleně napravit katastrofální situaci rodin se zdravotně postiženým dítětem, ke kterému došlo novelizací zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře provedené zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Již první měsíc účinnosti nové právní úpravy způsobil řadě rodin velmi těžké až neřešitelné sociální problémy.
Navrhovaná změna proto:
1) prodlužuje možnost pobírání rodičovského příspěvku do sedmi let v zásadě za stejných podmínek, jaké stanovila úprava před vydáním zákona č. 366/2011 Sb. Hlavním rozdílem je však nové vymezení podmínek, za nichž bude příspěvek poskytován. Tyto podmínky respektují zrušení vyhlášky č. 207/1995 Sb., v platném znění, která stanovila podmínky pro uznání dítěte za dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. V návaznosti na přechodné ustanovení článku IV. bod 3, které zařazuje děti dlouhodobě zdravotně postižené do prvního stupně míry závislosti a děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené do druhého stupně míry závislosti se stanoví, že nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičům dětí ve věku do sedmi let, bez ohledu na míru závislosti, neboť k převodu bývalého druhého a třetího stupně zdravotního postižení na míru závislosti došlo předchozími ustanovením, a bylo by krajně nelogické, aby rodiče dětí s vyšším stupněm závislosti měli omezenou dobu pobírání příspěvku dosažením věku čtyř let dítěte.

2) Vrací se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči za stejných podmínek jako tomu bylo do účinnosti zákona č. 366/2011 Sb.

3) Navrhovanou úpravou nedochází k obnovení sociálního příplatku pro osoby se zdravotním postižením, ani k prodloužení doby jeho pobírání.


Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Dopad na státní rozpočet lze vyčíslit částkou cca 425 000 000 Kč rozloženou na dobu čtyř let. Dopady na rozpočet krajů a obcí se nepředpokládají.

Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.

Návrh na schválení návrhu zákona poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje, aby podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.


Zvláštní část

K čl. č. I

K bodu 1
Navrhuje se úprava platného znění § 30 spočívající v oddělení podmínek pro poskytování rodičovského příspěvku rodičům dětí, jimž náleží příspěvek na péči. Toto oddělení je nezbytnou podmínkou pro řešení situace, jejíž dopady jsou uvedeny v důvodové zprávě.

K bodu 2
Zvyšuje se věková hranice pro nárok na rodičovský příspěvek v případě v souběhu s příspěvkem na péči.

K bodu 3
Navrhovanou změnou se zabraňuje kolizi stávající úpravy rodičovského příspěvku včetně omezení, které přináší s nově navrhovanou právní úpravou.

K bodu 4
Navrhuje se nové vymezení podmínek a výše příspěvku na péči, v zásadě shodně s úpravou účinnou před přijetím zákona č. 366/2011 Sb.

K bodu 5
Zrušení tohoto ustanovení je nezbytné z důvodu vyloučení nejednoznačnosti právní úpravy a odstranění finanční znevýhodnění pěstounských rodin vychovávajících dětí se zdravotním postižením.


K článku č. II

s ohledem na naléhavost řešení se navrhuje stanovit účinnost na den vyhlášení.


Návrh již dnes poslanci ČSSD podávají. Teď má 30 dní vláda na vyjádření k tomuto návrhu. To znamená, že reálně lze tento návrh zákona projednat až na březnové schůzi Poslanecké sněmovny. Záleží na tom, zda poslanci prosadí, aby zákon byl projednán v tzv. zkráceném čtení. Pokud by tomu tak bylo, lze odhadnout, že by mohl začít platit až koncem dubna 2012. V žádném případě však nelze doplatit rodičovský příplatek zpětně. Zákon nemůže být retroaktivní.



Pokud však poslanci odmítnou projednat zákon ve zkráceném čtení, tak se legislativní proces může táhnout až do léta.



Velmi bych přivítal, kdybyste s dalšími rodinami, které máte ve svém okolí, vytvořili dopisový tlak na poslance, aby návrh zákona co nejdříve přijali.



S pozdravem Václav Krása