#338: gorwynt - Re: Re: Re:  

Promiňte, ale asi je třeba reagovat na "U heterosexuálů mluvíte za jednotlivé případy, ale homosexuály házíte do jednoho pytle."

Nemyslím si, že tohle předchozí diskutér dělá. Pouze vyjadřuje přesvědčení, že nějaký jev je v případě manželství / rodiny statisticky zanedbatelný. Zkusme se pro tuto rovinu debaty domluvit, že pojmeme obě skupiny statisticky. Všichni samozřejmě vědí, že to neznamená, že každý jeden heterosexuál či homosexuál je takový či makový... ale přesto nám přece statistika toho či onoho jevu o dané skupině obecně neco prozradí. A, uvědomme si, že zákon má být tvořen obecně. Zákon není o konkrétním homosexuálním páru, ale měl by umožnit adoptovat děti všem homosexuálním párům. A představme si, zcela hypoteticky, že bychom poctivým zkoumáním došli k závěru, že na základě řekněme deseti zkoumaných jevů jsou homosexuální páry, které by mohly být způsobilé adoptovat děti, zanedbatelnou výjimkou mezi všemi ostatními homosexuálními páry (např. bychom to mohli říct tak, že průměrná hodnota při zkoumání nějakého jevu u homosexuálních párů / registrovaných partnerství by byla signifikantně horší, než u manželství...). Takové zjištění by jistě samo o sobě stačilo na to, aby byl návrh na umožnění adopcí dětí homosexuálními páry odmítnut.

Je tedy legitimní srovnávat statistické údaje o jevech, které se považují za relevantní a odhadovat na základě toho rizika daného kroku. Opačný postup by byl přece navýsost neodpovědný.

Vezměme jako příklad stabilitu registrovaného partnersví v porovnání s manželstvím. Heterosexuálové to mají tak, že manželství se rozpadá každé druhé. Neberme prosím soužití "na hromádce", tam adopce není možná (pokud je mi známo, je přípustná adopce jednou osobou - soudím, že je to proto, aby např. v případě, že zahynou rodiče, mohla děti adoptovat osoba, která je sice sama, ale je přímým příbuzným některého z rodičů... v takovém případě zcela rozumím příslušnému ustanovení), berme jen již uzavřená manželství. U registrovaných partnerství se přece dá sledovat totéž. Jaká je stabilita těchto vztahů? Jsou srovnatelně stabilní nebo dokonce stabilnější, než manželství? To je přece jedna ze zcela legitimních otázek při hledání toho nejlepšího pro dítě...

Pro zajímavost, tady vidím, že rozpad registrovaných partnerství do 8 let trvání (od roku 2006 do 2014) je 12,5%, což je jen mírně horší údaj, než pro manželství uzavřená mezi roky 2006 a 2014 - těch se do 8 let trvání rozpadlo přibližně 10,8% (data jsem vzal zde a zde). Chtělo by to jistě podrobnější pohled (pro manželství by bylo jistě vhodnější vzít údaj založený nejen na manželstvích uzavřených v roce 2006 a později... ale nepodařilo se mi to rychle najít a počítat se mi to nechtělo...:-)), ale na základě těchto výsledků se zdá, že registrovaná partnerství a manželství jsou (do osmého roku trvání) přibližně stejně stabilní (nebo labilní, jak chcete).

...pokračování...

#354: Jan Kubalcik - Re: Re: Re: Re:  

 ...pokračování...

Má to ale otazníky, např. tady se dočtete, že Praha statistiku rozpadu registrovaných partnerství nevede... Přitom téměř třetina uzavřených registrovaných partnerství je uzavřena právě v Praze. To je pak ale obtížné a příslušné údaje pro rozpad registrovaných partnerství je třeba brát jako pravděpodobně dost podhodnocené... Tady jsou novější údaje - na jedné straně nižší, než zmíněných 12,5%, na druhé straně ale také info, že nejen Praha ale i Liberec a Ústí nad Labem rozpady registrovaných partnerství neevidují... V závěru textu je pak metodologicky správně poznamenáno, že pro srovnání nelze použít číslo celkové rozvodovosti, neboť registrovaná partnerství netrvají ještě dostatečně dlouho (tak jsem samozřejmě postupoval)... Další zajímavost je tady, kde někdo patrně nějak manipuloval s daty - to co tam stojí neodpovídá tomu, k čemu jsem přímým výpočtem z dat došel... Ještě jsem si říkal, že by bylo zajímavé podívat se na nějaká zahraniční data, ale žádná se mi nepodařilo najít (ale, přiznávám, hledal jsem jen povrchně...).

Co chci ale říct tímto vším hlavně je, že je zcela legitimní zkoumat danou otázku touto optikou. Když ale budeme prověřovat jiné jevy, dostaneme se samozřejmě do jiného typu potíží... např. ono již dříve zmiňované domácí násilí, které bylo opakovaně tematizováno. Pokud jsme např. ochotni akceptovat, že znásilněním je každý manželský sex, ke kterému žena (proč vlastně jen žena, žeano??? :-)))) svolí, "aby byl doma klid" (jak pravila ta moudrá feministka...), pak nám u rodin vyjdou samozřejmě gigantická čísla... ale, obávám se, že s realitou nebudou mít nic moc společného.

Nicméně, přestože je tato rovina legitimní, zdaleka není rovinou hlavní...

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík