#83425: -  

 Vážně, soudruhu? Můj otec, který byl jedním z těch dělníků, tak mohl konečně začít dělat, co ho naplňovalo, po 15 letech v ČKD, s tím teda praštil v rámci restitucí získal do vlastnictví hospodu, která byla zabavena jeho dědovi, když to zrestutizoval, tak začal podnikat. V devadesátých letech a poté na přelomu tisíceletí mu to parádně šlapalo. Dnes už je v důchodu, cestuje s mou matkou, a užívá si toho, co si za těch skoro 20 let v hospodě naspořil.

Jako můj otec patrně všichni tak dobře nedopadli, ale musíte pochopit, že důležitý rozdíl je v tom, když nikdo nemůže dělat, to co ho skutečně baví, když člověk nemůže cestovat, když člověk nemůže dělat nic bez souhlasu strany... Tady jde přece o ty možnosti seberealizace, rovnosti podmínek - to znamená, že každý se může mít dobře. Pro líné a věčně stěžující lidi jako vy, je to evidentně málo!

Škoda, nic víc v realitě než svobodu nedostanete!

#83431: - Re:  

 Seš prostě debil!