#102241: pan Hnedy - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Rozhodně nemohu souhlasit ani s komentářem k Angele Merkel ani k Rusku a Krymu. Angela Merkel se ukazuje jako neuvěřitelně cílevědomý politik. Do uprchlické krize se dostala proti své vůli, když už byly tisíce utečenců v Rakousku. Mohla v tom zbytek Evropy nechat, ale ona ten problém vzala na Německo, protože si byla jistá, že to Německo zvládne, zatímco zbytek Evropy na to nemá sílu ani peníze. Dohody, které uzavřela, je maximum možného. A také u občanů Německa po malém propadu se zase vrací do pozice oblíbené političky - aktuálně je myslím třetí. A to, že s ní lidé souhlasí, se dá ověřit na místě. Loni jsem byl v Hamburgu, a tam to bylo jednoznačné, ale i v Drážďanech, které jsou leckdy uváděny jako centrum protimerkelovského odporu, proti utečencům žádné akce nepodnikali. Letos v lednu jsem byl v Zittau, a i tam se na domech objevují, resp. jsou stále vyvěšeny plakáty s nápisem Refugees Welcome.

Co se týká Ruska, tak pohled amerických jestřábů je podle mě správný. Putinovo Rusko je zdrojem nestability jak v Evropě tak na Blízkém Východě, což jsou ovšem historicky spojené nádoby. Rusové poté, co vyhladili málem celý Čečenský národ (tím, jak tam vraždili a znásilňovali - doporučuji výborný dokument o ruské novinářce Anně Politkovské), tak si vyzkoušeli invazi na obsazení severu Gruzie, kde vlastně o nic nešlo. Z pohledu historie to byla zřejmě příprava na anexi Krymu, který patřil Rusku jen velmi krátkou dobu, takže jejich historické odůvodnění anexe je prostě hloupost. No a hlasování pod hlavněmi samopalů - no to snad nikdo nemůže vážně obhajovat. Následná invaze na Ukrajinu (nazývejme věci správným jménem) byla jen pokračováním toho, že Rusko ztratilo vliv na ukrajinskou politiku, a to si nemohou dovolit právě z důvodu, že potřebují mít kontak směrem do východní Evropy a na Balkán, což jsou regiony, na které si stále činí neodůvodněný nárok. Sestřelení civilního letadla s nizozemskými turisty je jen tragickou součástí této rozpínavosti, a pokud se Rusku neutne tipec, budou se takové tragédie opakovat.

No a když si spojíme fašizující se Rusko se zabijákem Asadem, tak se logicky dostaneme k tomu, co se před dvěmi roky odehrálo na trase Sýrie - Turecko - Balkán - Německo. Rusko docela silně podpořilo asadovi zabijáky a útočili na severu Sýrie, kde žádný islámský stát nebyl, zato demokratickou opozici a obyvatele země, co s Asadem nechtěli mít nic společného, vytlačili do Turecka. Roli Turecka asi jenou budou muset zkoumat historici, ale Turci asi Evropu moc rádi nemají. Už desítky let jim slibuje členství v EU, ačkoli k tomu z důvodu značné změny poměru sil nikdy nedojde. A samozřejmě i historická nenávist mezi Řeckem a Tureckem vedla k tomu, že nechali utečence "běžet" do Řecka. Kdo dal utečencům avízo, že jsou v Evropě vítáni, se můžeme jen domnívat. V tu dobu to Angela Merkel nebyla, to jsou jen zase ty mediální lži. Ale to, že utečenci byli hromadně převáženi přes Srbsko, to už je opět jednoznačně role Ruska. Kde by na to Srbové vzali peníze a proč by to dělali. Z logiky věci by přece měli držet utečence v Makedonii, protože ještě stále neskousli rozpad velkého Srbska, resp. Jugoslávie. Když si dovolí říct veřejně Zaorálek a Stropnický, že to platilo Rusko, tak to musejí mít dobře podloženo.

Fašizující se Rusko je určitě v současné době mocnost (byť s klesajícím významem), na kterou si Evropa musí dávat pozor. Ostatně tyto stránky jsou toho příkladem. A já věřím, že i Donald Trump zůstane v Evropě na straně demokracie a v boji s Ruskem členy NATO podpoří. My si ale budeme muset do rozpočtu NATO doplatit to, co jsme slíbili.

#102244: Evropan - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Evropu dnes ohrožuje islámský terorizmus daleko více než Rusko. Srbsko po humanitárním bombardování je dnes zjevně pod jinými globalizačními vlivy, než ruskými a má dost co dělat samo ze sebou. Převážení a pendlování migrantů přes Srbsko asi ztěží muselo nutně financovat Srbsko, nebo Rusko. Zaorálek jako člen proimigrantské ČSSD musel něco plácnout. Z NATO by bylo nejlépe vypadnout a začít budovat armádu vlastní, protože NATO nás v konečném důsledku bránit nemusí, když nás není schopno bránit proti hybridní muslimské invazi.

#102244: Evropan - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Ano Merkel je proti Schulzovi zlata, kdyby nebylo jejich nazoru na reseni  urpchlicke krize a recke krize, tak by se dala akceptovat, jako leader EU. Schulz je strasny..... pokud by byl zvolen, meli bysme okamzite opustit EU.

takže jejich historické odůvodnění anexe je prostě hloupost

zase mate chybne informace stejne, jako o slusnosti Karla Schwarzenberga.

Krym patril Rusku vicemene od 1783 az do 1954, kdy byl formalne pripojen Ukrajinske SSR.

20. ledna 1991 se v Krymské oblasti uskutečnilo referendum. Při hlasování byla položena otázka "Jste pro založení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky jako součásti Svazu sovětských socialistických republik a účastníka Svazové smlouvy

To referendum neprobehlo rozhodne pod nejakou hrozbou

 Referenda se zúčastnilo 1 441 019 lidí, což představovalo 81,37% obyvatel uvedených v seznamech pro referendum. Pro založení Krymské ASSR hlasovalo 93,26 % obyvatel Krymu účastnících se referenda. 12. února 1991 pak na základě výsledků referenda Vrchní sovět Ukrajinské SSR přijala zákon o "Vytvoření Krymské autonomní sovětské socialistické republiky". Jelikož to bylo měsíce předtím, než vznikla Deklarace nezávislosti Ukrajiny, staly se tomu odpovídající změny součástí tehdy platné ústavy Ukrajiny.
Součást Ukrajiny

17.března 1991 proběhlo referendum o zachování SSSR. 24. srpna 1991 Vrchní Sovět Ukrajiny přijal Akt o nezávislosti Ukrajiny, potvrzený později celoukrajinským referendem uskutečněným 1. prosince 1991. Obyvatelé Krymu se tohoto hlasování účastnili, a 54 % obyvatel Krymu vyjádřilo přání opustit Sovětský svaz (SSSR). Nicméně byl při tom porušen článek 3 sovětského zákona o "Pořádku pro řešení otázek, spojených s vystoupením svazové republiky z SSSR", podle kterého se v Krymské ASSR mělo provést oddělené (celokrymské) referendum o setrvání v SSSR nebo zachování příslušnosti k Ukrajinské SSR, která usilovala o opuštění SSSR.

4. září 1991 mimořádné zasedání Vrchního Sovětu Autonomní Republiky Krym přijalo Deklaraci o suverenitě republiky, ve kterém byla vyjádřena snaha vytvořit právní a demokratickou vládu v rámci Ukrajiny.

5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost přijetím deklarace "Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym". To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle vzpomínek tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym a krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“, byl také rozhodnutím zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 obě strany dosáhly dohody, krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky.

V květnu 1994 se stala situace napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by udělal Krym více nezávislým na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o samostatnost.

5.prosince 1994 podepsaly Spojené státy, Rusko a Velká Británie Budapešťské memorandum, kterým uznaly Krym jako součást Ukrajiny.

Obyvatele Krymu nikdo presvedcovat moc nemusi, vicemene vzdy chtelo nezavislost na Ukrajine a mensi zavilost na Rusku.

Kazdopadne Rusko je semidemokratickou autoritivni zemi a  nedelam si iluze, ze kdyby jsme jim v necem povolili, vyuzilo by prilezitosti a v pripade Krymu, porusilo mezinarodni smlouvu,

byt pro obranne zajmy a naprosto zasadni veci pro Rusko. Koneckoncu ma tam vyznamnou namorni zakladnu, coz ji zase garantovala jina smlouva.