Nemyslím si, že je rozumné tříštit síly podporou dalších a dalších kandidátů, když je životně důležité pro celou zemi především zbavit se toho současného hradního monstra a rýsuje se dokonale civilní a slušný kandidát, který už nyní má poměrně dobrou šanci.
A nevím, jestli mi trochu dost nevadí případný kandidát "kterého známe osobně, Marek".... Koneckonců každý známe někoho osobně, dokonce i současné Blahorodí zná hodně lidí osobně. A ten "Marek" mi trochu připomíná výkřiky ve webových "diskusích" typu: Miloši vydrž, my tě nedáme...Budeme tě, Miloši třeba i nosit...! V žádném případě tím nechci snižovat kvality, jak lidské, tak politické pana Hilšera, dohromady o něm (já !!) nic nevím ani se nechci dlouze pozastavovat nad oslovením (případného) prezidenta křestním jménem, jen mi to nepříjemně připomíná ony výkřiky ve zmiňovaných "diskusích" o "Kchódlovi" a "Milošovi". Berte to jako můj soukromý názor, který má velice daleko k nějakému zbožštění prezidenského úřadu, ale přeci jen by měl představovat určitý, snad majestát, vhodnější výraz mne nenapadá, který by si určitě zasloužil oslovení "pan" a příjmení.
Smím-li ještě k tomu oslovení jménem, kdysi, ještě za komunistického režimu se při nejrůznějších veřejných akcích někteří moderátoři tomu, aby nemuseli použít oslovení "soudruh" vyhýbali právě oslovením jménem a příjmením, kdy se elegantně "soudruhovi" vyhnuli. Bohužel, i v době, kdy už to vypadalo, že se naučíme používat oslovení "pan, paní", dnešní mediální hvězda, pan Moravec, tehdy ještě redaktor BBC, začal tohle odporné oslovování jméno+příjmení používat naprosto systematicky a je nanejvýš příznačné, že ho v tom ve svých televizních diskusních pořadech následoval snad nejodpornější bolševický skřet, nynější šéfredaktor Radiožurnálu, soudruh Pokorný. Velice hezky to vyznělo, když jsem ho jednou zaslechl: "...co na to říkáte, Václave Klausi ?". Čímž nechci říci, že bych onoho pojmenovaného DNESKA nějak miloval.
A abych to nějak konečně uzavřel, spoléhat na to, že volič se nakonec před urnou zastaví, zamyslí a nakonec moudře zvolí toho nejlepšího kandidáta mi připadá, přinejmenším, velice naivní, ne-li nebezpečné. Aníž bych pohrdal demokratickými principy a mechanismy.

Snad nejvýraznější vzpomínkou na onu komedii, která vynesla na Hrad ten současný zvratek je zdánlivá drobnost, která, kupodivu, nevyvolala absolutně žádnou odezvu. Ani u žádného z novinářů, ani u politiků "napříč", ani u moudrého voličstva.
Jedním z velkých argumentů Zemanovy klaky proti "Kchódlovi" bylo, že ten odpornej Němčour a katolickej přivandrovalec nezná ani druhou sloku české hymny. A najednou se začali všichni předhánět v tom, jak ji znají, pan profesor Klaus mladší, ředitel věhlasného gymnázia dokonce několikrát, bohužel i pan Schwarzenberg se začali předvádět, jak ji oni umějí.V tom posledním případě to bylo snad ještě horší než "číro".
Předpokládám, že Vy ji znáte také ? Ale ne, nebudu Vás zkoušet. Jistě víte, stejně jako já, že zákon o státních symbolech říká, že českou státní hymnu tvoří PRVNÍ sloka Škroupovy písně "Kde domov můj".

Tedy, pokoušet se vytvářet další a další kandidáty proti jednomu, u něhož není ani v nejmenším jisté jak a odkud masivní podporu bude mít, při značné neprůhlednosti státních mechanismů, které mohou volby "korigovat" může skončit tím, že těch pár hlasů, někde vyplýtvaných může být rozhodujících.Tady se rozhodně nejedná jen o "obměnu generací", zkuste si vybavit, že "Jeho Blahorodí" by podpořilo referendum o vystoupení z EU, i když by ((zcela samozřejmě) hlasovalo proti.

S pozdravem,
M.Klimeš

#8: - Jsem trochu na rozpacích... 

#8: - Jsem trochu na rozpacích... 

 A pis strucne spisovateli