#157868: - Re: Re:  

...Ostatně IgG (třída protilátek, pozn. red.) byla přítomna v těle obchodníků se zvířaty v čínské provincii Kuang-tung a mezi nimi nemoc nepropukla, ...což tuto hypotézu podporuje...“

A vida.

   Již v roce 1721 zavedla v Anglii první očkování proti neštovicím Lady Mary Wortley Montagu. Použila přitom metodu již dříve užívanou v Turecku. Očkování spočívalo v záměrném nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic

   Vacca latinsky znamená kráva. Odtud pochází slovo vakcinace.

A sice takto: Edward Jenner , praktický lékař z Gloucestershiru, r. 1798 publikoval článek o svých zkušenostech se zkoumáním kontextu svého pozorování, že kovbojové, honáci krav, nikdy nedostanou neštovice.

   „Nevím, zda jsem přeci jen neudělal chybu a nestvořil něco úděsného." (Edward Jenner)

#157869: - Re: Re: Re:  

„Nevím, zda jsem přeci jen neudělal chybu a nestvořil něco úděsného." (Edward Jenner)

    Praktické zkušenosti nicméně ukazují,  že se jedná o nejlepší řešení. Cokoliv jiného se ukázalo jako daleko horší. Neefektivní, nepraktické, nespolehlivé, pitomé, drahé a tak podobně. 

#157869: - Re: Re: Re:  

   Stejný princip, jako lady Montagu,  použil o půl druhého století Louis Pasteur. Proti původci vztekliny.

   Viry ke svému  svého fungování potřebují vodu.

   Uskutečňují nějaké chemické reakce. Aspoň jedna  z interagujících molekul se musí vznášet v prostoru.

    Ten prostor je voda.

    Bez vody to nejde. 

    Ale voda se může vytratit. Odpaří se na suchém vzduchu. S tím virus nic nenadělá. Dost možná je na to příliš jednoduchý.

   Chod chemických reakcí ve viru se zastaví. Virus je inaktivován.  Uvádí se, že koronavirus přežije ve vzduchu tři hodiny.

    Po návratu vody se teoreticky může zmátořit. Ale spíš ne; tedy pokud je vyschlý důkladněji. Je z něj šrotiště molekul, které se mezitím všelijak propletly. 

      Tenhle binec uklízí imunitní systém. Ten si zapamatuje, jak na to. Postupně se naučí. S podobnými případy si pak poradí rychleji. Než se eventuálně stačí ve vodném prostředí zase rozmotat a obživnout.

    Tu leží důvod účinnosti textilní roušky. Přes noc ji dáte do tepla vyschnout. To inaktivuje virus.

   Ráno si ten sušený náhubek zas narazíte na čenich. A infikujete se sajrajtem z něj. 

    Jenže tentokrát je virus kaput.  Probíhá tedy vakcinace. Jste za vodou. 

    To je důvod, proč usušená opětovně  použitá textilní rouška je lepší, než jednorázová. 

     Pochopitelně, aby to fungovalo, je nutné, aby se na té roušce skutečně nějaký virus zachytil. A to se podaří tím  snadněji, čím  více  infekce kolem běsní.

      Textilní roušku si může vyrobit každý doma sám. A usušit taky. Nemusí ani šít.

   Stačí šála, i ručník, kousek tkaničky, suchý teplý vzduch.

#157869: - Re: Re: Re:  

   V Turecku? To vypadá  jako nějaká antická technika. Zvláštní, že se nedostala do řecké literatury.