Václav Klaus po revoluci poslal 1,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu. Zeman po několika letech Rusům dluh odpustil.

Komunistická vláda Ladislava Adamce uzavřela týden před sametovou revolucí s tehdejším uvadajícím SSSR dohodu o půjčce, jež zůstala následujících 30 let skryta historikům i veřejnosti.

Šlo o poskytnutí masivní půjčky ve výši miliard korun. Jen připomenu, že litr piva stál v té době pět korun, bochník chleba čtyři a nová Škoda Favorit osmdesát tisíc korun.

Po revoluci zaujmul místo ministra financí předseda ODS Václav Klaus.

I přes mocenský přesun ministerstvo financí pod Klausovým vedením dál usilovně hledalo způsob, jak Sovětskému svazu peníze poslat. A nakonec ho nalezlo, jak teď zjistily Aktuálně.cz a HN ve spolupráci s týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter (nyní Observation post). Společně zrekonstruovaly příběh takzvaného ruského dluhu na základě unikátních dokumentů, které stát utajoval zhruba 30 let a nyní je vydal Národní archiv.

Materiály potvrzují, že Československo peníze skutečně SSSR poslalo. Podle písemnosti, v níž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům přibližně 1,3 miliardy USD. Úvěr se nicméně v 90. letech v tichosti ocitl v balíku takzvaného ruského dluhu, o němž tehdejší politici tvrdili, že jde o staré pohledávky z předlistopadových dob. Celkově ruský dluh činil – i s pohledávkami z předlistopadové éry – zhruba 100 miliard korun. Peníze zaslané Klausovým ministerstvem tedy znamenaly přibližně třetinu celkové pohledávky.Obří půjčka Sovětům odešla i přes protesty tehdejších státních bankéřů, kteří v dochovaných dopisech varovali Klause před miliardovým úvěrem. „Není jasné, z jakých zdrojů bude Československé obchodní bance daný převod pokryt,“ napsal Klausovi 19. prosince 1989 Rostislav Petráš, generální ředitel Československé obchodní banky.

exprezident Klaus popírá, že by o toku peněz věděl. Dokumenty ovšem dokládají opak. „Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím.''

Ze sněmovních archivů je ale patrné, že hospodaření se státním rozpočtem za rok 1990, v němž peníze do Sovětského svazu odešly, měl tehdejší ministr financí Klaus před poslanci potíže obhájit. V červenci roku 1991 se poslanci usnesli, že v průběhu roku 1990 došlo v rozpočtu k podstatným změnám, o kterých Federální shromáždění nebylo informováno.

Klaus tehdy poslance přesvědčoval množstvím ekonomických termínů, že je vše v pořádku a jde jen o papírové promítnutí závazků z dob poslední komunistické Adamcovy vlády do rozpočtu. Fakt, že ministerstvo pod jeho vedením do Sovětského svazu poslalo 1,3 miliardy dolarů, poslancům nepřiznal. Jen dodal, že kvůli zahraničním pohledávkám se stát zadlužil u státní banky.

S návrhem dohody na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu roku 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač. Ten před nástupem na ministerstvo pracoval v Moskvě na sekretariátu RVHP, zároveň jej do 6. listopadu 1989 vedla StB jako spolupracovníka s krycím jménem Riga. Na ministerstvu zůstal i za Klause, podle dobových médií byl Rachač dokonce jeho poradcem.

Dnes ovšem Klaus tvrdí, že netuší, kdo Rachač je.

Když Klaus v roce 1992 povýšil na premiéra, stal se Rachač členem týmu Ivana Kočárníka. Ten dělal Klausovi na ministerstvu financí náměstka a posléze po něm usedl na ministerské křeslo.

U dohody, jak celý balík Rusko splatí, už Klaus jako vládní představitel nebyl. Jeho premiérskou éru ukončil skandál s nelegálním financováním ODS z tajných švýcarských kont a strana skončila zkraje roku 1998 v opozici. Řešení celého ruského dluhu tak na přelomu tisíciletí převzal nový kabinet nynějšího prezidenta Miloše Zemana (ČSSD). Ten vládl díky opoziční smlouvě právě za podpory Klausovy ODS.

Zeman tehdy s Rusy urychleně dohodl, že těžko vymahatelný dluh v celkové výši asi 100 miliard korun Česku splatit nemusí. Česko dostane pětinu a zbytek Rusku odpustí.

Podmínkou Rusů při splácení dluhu Česku navíc bylo, že transakce neproběhne přímo mezi státy, ale zajistí ji prostředník. Této role se zhostila neznámá pražská firma Falkon Capital, byť před ní varovaly české tajné služby. Mezi její zakladatele patřil Gruzínec Paata Mamaladze, kterého tehdy média označila za bývalého agenta sovětské rozvědky GRU. Ve firmě působil i jeho krajan Važa Kiknavelidze, jehož česká policie prošetřovala kvůli spolupráci s ruským organizovaným zločinem.
Podle české strany byl výběr společnosti podmíněn Ruskem, to naopak tvrdilo, že šlo o volbu tuzemské vlády. Za to, aby ruský dluh vymáhala společnost Falkon, na ministerstvu financí také lobboval už zmíněný Rachač.

Později se však ukázalo, že Rusové na úhradu svého dluhu Česku uvolnili nikoliv 20 miliard, které Česko dostalo, ale 53 – tedy zhruba polovinu dlužných peněz. Kde zbylých 30 miliard skončilo, se nikdy nevyjasnilo. Zástupci firmy Falkon Capital nijak nekomunikovali s médii, představitelé vlády, včetně Zemana, prohlásili, že podmínky smlouvy, včetně toku peněz, byly na ruskou žádost utajeny. Nikdy nebylo zveřejněno, jaký profit měla společnost Falkon Capital z toho, že sehrála statickou úlohu převodníka peněz.

Smlouvu, kterou Zeman s Ruskem uzavřel, nikdy nezveřejnil. Nedokázal přitom vysvětlit proč. Teď mají redakce dokument k dispozici. Proč se stal prostředníkem zrovna Falkon, ale dokument nevysvětluje. Podepsal jej tehdejší ministr financí Zemanovy vlády Jiří Rusnok. Toho v roce 2016 jmenoval Zeman guvernérem České národní banky. Ke smlouvě se však nechce ani dnes vyjadřovat.

Nejen lidé ze společnosti Falkon Capital měli na řešení ruského dluhu vydělat. Ruský investigativní server The Insider přinesl už v roce 2018 zprávu, že současný český prezident Miloš Zeman měl dostat část peněz, které Rusové uvolnili během deblokace ruského dluhu vůči Česku.

Text stojí na svědectví podnikatele Vladislava Moskaleva, který nyní žije v Kanadě a Moskva se neúspěšně snažila dosáhnout jeho vydání.

Moskalev tvrdil, že v roce 1999 pomáhal hlavnímu akcionáři Falkon Capital Paatu Mamaladzemu vymyslet způsob, jak získat z ruského rozpočtu peníze na zaplacení dluhu vůči Česku. Peníze měly podle jeho svědectví do Falkonu odtéct ze státní energetické společnosti RAO JES, která měla v Rusku srovnatelnou roli jako v Česku ČEZ.
Téměř dvě třetiny peněz z celkových zhruba 50 miliard, které Rusové Falkonu poslali, si podle Moskaleva rozdělili aktéři dohody. „Každý z nich měl podíl. Šéf RAO JES Anatolij Čubajs i jeho finanční ředitel Leonid Melamed, stejně jako ministr financí Alexej Kudrin. Část peněz předával Čubajs Zemanovi. Bylo to nejen přes bankovní převody, ale i v hotovosti,“ tvrdil Vladislav Moskalev. Zpráva z roku 2018 ale neposkytla kromě jeho konstrukce žádné další důkazy....

Ale!

„Aby nikdo nemohl říkat, že jsem s tím neměl nic společného, pojistil jsem se. Číslo dohody o vypořádání dluhu, podepsané českým ministerstvem financí, je stejné, jako bylo číslo mého tehdejšího mobilního telefonu. Materiál tak nesl označení č. 1017/1755,“ vysvětlil Moskalev. České ministerstvo financí ale serveru The Insider tehdy nepotvrdilo, že by vědělo o smlouvě s takovým číslem.

Nyní však protikorupční organizace Růžový panter od ministerstva získala rusky psanou dohodu mezi Falkon Capital a RAO JES z roku 1999. A ta je opatřena stejným číslem, o jakém v minulosti mluvil Moskalev.

Proč se prostředníkem ve vymáhání ruského dluhu stala společnost Falkon, která z obchodu významně profitovala a kolem níž se „točily“ významné figury předešlého režimu, by mohl objasnit druhý dodatek smlouvy o vypořádání dluhů mezi Českem a Ruskem. Právě ten Falkon definuje jako zmíněného prostředníka transakce. Ministerstvo financí však dokument odmítá vydat. „Jedná se o utajený dokument dle zákona o ochraně utajovaných informací, který je utajován mimo jiné i na základě dohody s druhou smluvní stranou,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Vojtěch....

Tak co, ještě pochybujete, že naši dva poslední prezidenti jsou, byli a budou KGBáci?

Navíc bych se vůbec nedivil, pokud by se tyto STBácko - ruské miliardy protáčely i dnes v rámci operací ruských tajných služeb proti naší zemi.

Operační krytí tady na to mají z těch nejvyšších míst...