Petice proti umístění busty Karla Kryla v budově parlamentu ČR

#227: -  

 To se tedy díky bystě určitě stane... Asi jim ten kus bronzu bude předzpívávat.

Kryl měl k symbolům podobně posměšný přístup jako k pomníkům:

Na Chopku vlála československá vlajka, foukal vítr, bylo mrazivo, v televizi zrovna ukazovali průběh událostí od sedmnáctého listosince do jednatřicátého listosince. A bylo to všechno takové symbolické, zase ty trapné symboly. (Karel Kryl, Ahoj na sobotu, 31.5.1993)

Potom jsem šel spát a odněkud zvenku jsem slyšel Smetanovu Mou vlast, zase ty trapné symboly, které mě celý život provázejí. (Půlkacíř 1993)

A být symbolem čehokoli odmítal:

Naprosto a beze zbytku odmítám být klasikem, stejně jako odmítám být sešvagřen s nějakou dějinnou událostí. (Karel Kryl, Nová pravda, 23.2.1991)

Stojím tedy při Krylovi, ne při Vás nebo potřebách jiných jedinců, pro mě je Kryl důležitější. A tím, že z něj chcete dělat symbol, jen zastřete důležitější věci, které tady po něm jsou. A to je jeho dílo, ne to, co symbolizuje, to by bylo hodně málo.

#231: Karel K. - Pravda jako pevný bod neexistuje 

Nepsal jsem nic o slávě, ale o prázdnosti symbolů. Karel přirozeně slavný být chtěl, k čemuž určitě bystu v parlamentu nepotřebuje. Nechtěl být ale pouhý symbol, trapný prapor bez obsahu, vůbec se mu nedivím, plodí to pak jen podobné rekvizity a skutečný život a dílo nejsou pro praporečníky důležité, stačí jim jen jeho jméno.

#233: Karel K. - Re: Re: Pravda jako pevný bod neexistuje 

Já ale přece také chci, aby byl Karel slavný. A čím více, tím lépe. Ale aby byl slavný tím, čím byl a co vytvořil a ne proto, že symbolizuje nějakou byť dobře míněnou ideologii.

#235: Karel K. -  

 Do učebnic zcela jistě. A jsem přesvědčen že oslavy se dají dělat i bez byst, soch a pomníků (najmně v parlamentu), nejsme v 19. století.

#237: Karel K. - Podezřívám Vás a Vaši petici ze zaujatosti. 

 Ano, jsem zaujatý proti tomu dělat z Kryla trapné symboly.

Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet.

Napsal jste to velmi krásně a mírumilovně. Něco takového tady chybělo.

To co činím, činím pro sebe. Přeji si aby Karel Kryl byl slavný a děti opakovaly jeho slova, aby zmoudřely jeho moudrostí, zpívaly jeho písně, aby se povznesly nad hloupost a zvůli a četly jeho texty, aby se staly nepoddajnými. To je má idea, kterou nelze nikdy zcela naplnit.

Pavel Monhart

#243: - Pro Karla K. 

To, co činím, činím pro Karla. A možná i trochu pro sebe, abych se za sebe nemusel stydět. Jinak si přeji v podstatě to, co vy. Když jsem se rozhodl zprostředkovat lidem Karlův život, doufal jsem, že jej přiblížím do té míry, jak jsem ho měl možnost poznat a jak ho měli možnost poznat další lidé. Teď, po letech zjišťuji, že mnoho mladých i starších necítí hořkost ze vztahu Václava Havla ke Karlu Krylovi po roce 1989, že jsou na mši za Karla Kryla zváni ministři, poslanci a senátoři, že jim je jeho podobizna instalována přímo do jejich sídla. Nemohu se ubránit dojmu, že jsem jako svědek života, který byl ve svém závěru politiky a jejich příznivci zneužíván a špiněn, selhal.

#247: Karel K. - Re: pan Vojtěch Klimt 

Ach, ano. Oddělit autora od tvorby a doufat v zázrak. Ať už z toho Kryl vyjde jakkoli, vítězství je prvořadé. "Karle, zazpívej Bratříčka." "Ne, ne, to stačí. Teď už bude mluvit pan prezident."

#249: -  

Myslel jsem prezidenta Havla, samozřejmě, jehož myšlenky organizátoři bysty uznávají a prosazují a jehož činy po roce 1989 jsou neslučitelné s činy a zásadami Karla Kryla.