Hrdé heslo za Mayovou začalo během jejího projevu opadávat

Nejen neutuchající kašel nebo příchod komika narušily středeční vystoupení britské premiérky Theresy Mayové na výroční konferenci Konzervativní strany v Manchesteru. Jako by toho nebylo dost, začalo ze stěny za ní opadávat heslo o „budování země, co pracuje pro každého“.

....nedá se z brexitu s kampaní, které voliče brexitu masivně obelhávala, vydolovat cokoliv pozitivní a je potřeba, aby si Britové přiznali, že je to celé špatně. Čím dříve se tak stane tím lépe pro ně i pro celou Evropu. 

Česká diplomacie byla na vrcholu za Havla, shodli se politici

......s polodementním smradlavým zlodějem a rusko čínským trotlem Milošem Zemanem to opravdu nejde. To skutečně možné není. 

Starší znají onen starý vtípek, jak Američané a Rusové uspořádali závody v běhu. Vybrali dva nejlepší. Po skončení závodů vyšel v Rudém právu titulek: „Američan byl až předposlední.“ A v podtitulku: „Náš borec obhájil skvělé druhé místo.“

To mně připomíná stále více a více dnešní media. Politici a úředně oštemplovaní komentátoři pláčí, jak se lid pořád vzdaluje od jejich ušlechtilých myšlenek. Které jim stále a stále předkládají.

Ono je to jinak. Nedávno jsem četl v jednom rozhovoru, jak zpovídaný ve věci dnešní situace a dřívějška pravil, že nejstrašnější na komunismu bylo, že stále a stále lhal. A že podporoval a vyzdvihoval ty, kteří měli zálibu v buzerování, otravování a ideovém týrání ostatních.

Člověka napadne, že jistě, že to tak tehdy bylo. Ale že dnes je nová doba a určitě to tak není. Tedy nemělo by být.

Pomalu už si nejsem tak jistý. O tom tehdejším lhaní a buzerování lidí, a o tom, jak jsem to dneska už dávno demokraticky překonali…

Bolševik byl brutální a ožebračoval nás všechny, dneska nám systém sype plné žlaby, ale ve lhaní už jsou si ty systémy rovny. Dříve byl arcilotr USA, dnes Rusko. No, ode mne jako signatáře Charty 77 nelze očekávat zvláštní nadšení pro dnešní Rusko, ale co je moc, to je moc.

V Lidových novinách 2. října 2017 vyšel článek známé novinářky Petry Procházkové „Rusko si chválí svou misi“. Paní Procházková je známa jako specialistka na bývalý SSSR a také jako osoba příchylná k islamismu a lidu oněch států. Zvláště k bojovníkům z kavkazského rajonu, ale obecně vůbec k této oblasti. Nenávidí, jak známo, vše bolševické a ruské.

Ovšem onen článek začíná vskutku po bolševicku:

Moskva/ Praha: Dva roky ruské vojenské mise v Sýrii přinesly především smrt tisícovek civilistů při leteckých útocích na oblasti ovládané opozicí.

Pokud si přečtete tohle, snad už nemá ani smysl číst dál (já to dočetl).

To je, ten úvodní odstavec, taková kágébácká goebbelština, až to bzuní. Porážka pseudostátu masových vrahů, kteří si říkají Islámský stát, není nic. Záchrana desetitisíců a spíše statisíců obětí islamismu v boji, kde bylo Rusko významný kladný činitel, není nic. Islámský stát je podle článku najednou „opozice“ Asáda. Úspěšná spolupráce Ruska s Kurdy, s syrským vládním vojskem a s USA není nic.

Mimochodem, v našich novinách se to nedočtete, ale na území, které ovládá „ten krvavý pes“ (dříve Tito, dnes Asád), se vrátily statisíce Syřanů, zatímco Evropa neví, co s nimi.

Paní Procházková, jako kdyby se náhle probudila z kómatu, opakuje eurohujerská tvrzení, že ti, co bombardují fanatické muslimy, jsou vinni tím, že při tom zemřelo tolik a tolik civilistů. Ona ani editor asi nikdy neslyšeli, že metodu „živých štítů“ složených z civilního obyvatelstva používají prakticky všichni bojovní muslimové. Rakety na školním dvoře, sídlo velení islamistů v podzemí nemocnice, auta náčelníků nacpaná civilisty. Uřezávání hlav malým dětem, když se dospělí nechtějí poddat…. To asi nikdo z těchhle vzdělanců neslyšel, že?!

Samozřejmě si Rusko vyzkoušelo v Sýrii svoje nové zbraně a taktiku. To ale není žádný zločin. Tak to v životě je. My jsme do oblasti dodali jisté zajímavé zbraně a velice pečlivě tam cvičíme tu pešmergy, tu Iráčany, tu Izraelce, jindy Egypťany… Tu novou taktiku mimochodem budeme možná v Evropě brzo potřebovat, až budeme v našich ulicích válčitt proti bojůvkám islamistů.

Tvrdit, že všichni ostatní tam jsou dobrodějové a jen Rusové odporně vraždí, je nechutná propaganda. Co takhle nezapomenout, že naši věrní přátelé z NATO a mnozí ostatní tam byli a vyvolali „arabské jaro“? Jistěže jen a jen z čisté lásky k míru a demográcii.

Autorka pro mne definitivně ztratila pověst odborníka na cokoli a předvedla se jako hlásná trouba politické machinace.

Aby v tom nebyla sama, ve stejném čísle LN vyšel článek taktéž známého publicisty Josefa Mlejnka Jr. s názvem Záhady občana Duky. To je také síla!

Autor se v něm na začátku snížil k nechutnosti, když tvrdil, že „část projevu vzbudila pobouření, jež podpořila i dlouholetá očividná přízeň vůči dvěma posledním hradním pánům, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi“.

Tak oba pánové jsou nositelé titulu presidenta české republiky, tedy žádní „hradní pánové“, ale demokraticky zvolení presidenti. Ten druhý všelidovým hlasováním! Oba jsou fanaticky pomlouvaní částí našich pravdoláskařů a eurohujerů. Právě proto, že žádný z nich, z jejich party, na tento post nikdy nedostáhl.

Říká-li kardinál Duka, že „naši naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu“, mluví za desetitisíce stejně smýšlejících. Podle výsledků minulých voleb a průzkumů preferencí před dalšími volbami je jasné, že pravdoláskaři, neomarxisté typu Dientsbiera, genderisté, zelení a další zjevní přátelé autora dostanou ve volbách tak dohromady okolo 10 % hlasů. To jednoho zabolí, že?

Já nejsem takový optimista jako pan kardinál, tyhle volby budou mazec. Ale ať v budoucnu, možná vzdáleném, vyhraje, kdo vyhraje, aby se něco dělo podle mínění umlčené většiny, musela by se zlikvidovat moc všech těch nevládek a fanatiků. Co zezadu, bez jakéhokoli mandátu, často za peníze obyčejných lidí, které jim přidělí vláda, a za peníze podivných zahraničních sil budují svoji totalitní moc nad obyvatelstvem.

Srovnávat Duku s Le Penovou a AfD nic neříká o kardinálovi. Ale říká to mnoho o autorovi. Jak se za mého mládí říkalo, strachy kadí kostky (a nejen on), že dnešní totalizarice Evropy zkrachuje a že už to neustálé lhaní a blouznivé myšlenky neomarxismu a gendero-zelené totality odejdou na smetiště dějin.

Neuvěřitelnou je autorova věta: „Navíc, pokud Dukovi leží na srdci především rodinné hodnoty a zkrocení zlého genderu, pak islám je v tomto ohledu přece ukázkově konzervativní.“

Autor zde ve své slepé nenávisti namontoval do jedné věty hned několik lží: Kardinálu Dukovi, jak ukazuje jeho projev na svátek svatého Václava, záleží především na lidech a jejich svobodě. Jistě, církvi, ale nejen jí, záleží na rodinných hodnotách. I takzvaně ateističtí Češi a Moravané, až na menšinu pomatenců, trvají na tom, že evropská rodina se skládá z matky, otce a dětí. A ne ze tří homosexuálů (a příště možná i psa), ani ze tří či čtyř muslimek a jednoho fanatika. Trváme na tom, že žena se může stát manželkou v osmnácti letech a pohlavní styk může mít až v patnácti. To není jen otázka koránu a Mohameda s jeho devítiletou manželkou nebo i dneška, kdy jako v Iránu podle ajatolláha Chomejního může být manželkou dospělého muže devítiletá holčička!

Gender, který je prý podle Duky „zlý“, není zlý, ani dobrý. Jde jen o označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a ženami. Teprve jeho zneužívání k tyranizování obyvatelstva pomatenými nevzdělanci, je zlé. Společensky i lidsky.

Tvrdit, že islám je z hlediska evropského myšlení „ukázkově konzervativní“, jak vykládá Mlejnek jr., je nesmysl. Islám je z hlediska Evropy a křesťanství ve vztahu k lidem a ženám mimořádně barbarský, nikoli konzervativní.

Evropští konzervativci preferují hodnoty vyplývající z náboženských, kulturních a národních zkušeností a zvyků Evropy. Tedy z křesťanské víry, že všechny osoby jsou si před Bohem rovny. A ze skutečně liberální myšlenky „volnost, rovnost, bratrství“. Mimo jiné také z tradice uctívání ženy jako nositelky rodu, jako té, které máme pomáhat, uctívat ji a sloužit jí, protože bez ní není života.

To jsem netušil, že pan Mlejnek jr. je tak strašně nevzdělaný. Jak se zdá, ani Bibli nečetl. A netuší, že francouzské heslo bylo opakem středověku, tedy „nevolnictví, poddanství, a neomezené vláda církve“.

Milí politici a novináři, pláčete, že lidé budou volit strany a politiky nedemokratické, netradiční, výstřední…

Tak jim prostě tak strašně nelžete. Že vám to nějakou dobu procházelo, neznamená, že se lidi nechají obelhávat stále. Už vás mají plné zuby!

Jednoho dne je to přestane bavit. A pak se splní to, co zpívali pánové V+W:

Myslete si, že jsme jen lůza,
že se nás nemusíte bát.
Jednou však popadne vás hrůza,
až pod okny vám budeme řvát.

Chováte se a mluvíte jako mnozí vzdělaní idioti ve dvacátém století. Pak přišel Lenin, Stalin a Hitler. A skutečná lůza. Vy jim svým lhaním dláždíte cestu.

Krásná ČR s moudrými občany do roku 2023 prezidenta má - prezidenta Zemana, a do roku 2023 se snad objeví kandidát přibližující se současnému prezidentovi Zemanovi.

Nevěřte médiím, že mám strašlivou nemoc. Zemana se na Ústecku ptali na Kajínka, migranty i máslo

...."náhlé zhoršení zdravotního stavu po "náročném" podzimním progamu" :-). Pak už to půjde velmi rychle Babišova makroamnestie, Zemanova abdikace, aby se vyhnul Ústavnímu soudu a pak dokonce, pokud mu psy opět shrnou koberec i státní funus. Od Mynáře s Nejedlým, tedy od soudruhů z Russákova se dá očekávat prakticky cokoliv. 

Russácký trotl Myloš Bumbál je hnusný odporný manipulátor. Aby se psalo, že se "umí omlouvat" tak nejdříve prohlásí hloupou neškodnou prasárnu za kterou se "jako na veřejnosti omluví". Je to opravdu odporný hnus. 

V Žatci Zemana přivítalo zhruba 200 lidí vlažným potleskem. Hned na úvod se prezident zdejším obyvatelům za svá slova o náměstí zdejším obyvatelům omluvil.

„Když jsem sem přijel a objel náměstí Svobody, tak jsem nevěřil svým očím, že je tak hezké,“ sdělil. Podle jeho informací, které čerpal z regionálních médií, prý mělo být náměstí zpustlé a zchátralé. Lidé jeho omluvu přijali s o poznání vřelejším potleskem.

Časová posloupnost událostí na Ukrajině.....

1994 Podpis dohody o partnerství s EU

1998 Ratifikována smlouva o partnerství s EU

2003 Evropská politika sousedství

2008 Vypršela platnost smlouvy o partnerství s EU

2009 smlouva o východním partnerství

7.2.2010 Druhé kolo prezidentských voleb

1.10.2010 Janukovič mění Ústavu a získává oprávnění sestavovat vládu na úkor parlamentu. Mění se Ústava z                      roku 2004, kdy změna začala platit až v roce 2006, jak je obvyklé u změn ústav, tedy až po skončení                    mandátu těch, kterých se změny dotýkaly. Změna 2010 ovšem platí okamžitě a Janukovič se stává                      "samovládcem"

28.10.2012 parlametní volby na Ukrajině - podezření na neregulérnost, neonacistická Svoboda záskává velký počet mandátů

24.12.2012 vzniká druhá vláda Azarova jmenovaná Janukovičem - podivná koalice z hlediska voleb - Strana                            regionů v koalice se stranou Ukrajina vpřed (Ukraine Forward) původně "socani", ve volbách 2012 ale                    vypadají, že nejsou v parlamentu, vládu podpořili komunisté. 

11.11.2013 Janukovič se "tajně" sešel s Putinem

17.11.2013 dojednávání smluv s Ruskem, zadlužení Ukrajiny v Rusku Janukovičem

20.11.2013 První zprávy, že Janukovič nepodepíše Asociační dohodu

21.11.2013 Vláda rozhodla o tom, že nedojde k podpisu Asocičaní dohody

22.11.2013 - pátek probíhají demonstrace po celé Ukrajině

28.11.2013 Dlouho plánovaná schůzka ve Vilniusu - Janukovič nepodepisuje Asociační dohodu, Gruzie a Moldavsko ano. 

30.11.2013 Tvrdý střet s demonstranty

1.12.2013 tvrdý střet s demonstrany

6.12.2013 Další schůzka Janukoviče s Putinem v Soči

11.12.2013 další tvrdý zásah proti demonstrantům. 

17.12.2013 podpis smluv v Kremlu, masivní zadlužení Ukrajiny v Rusku - už dávno probíhají protesty občanů

16.1.2014 nejkontroverznější zákon 3879 - nejtvrdší omezení svobody na Ukrajině

28.1.2014 opětovné "zrušení" - spíše "omezení" nejdrakoničtějšího zákona 3879 o omezení svobody

31.1.2014 Janukovič podepisuje zrušení drakonického zákona 3879, zákon ovšem neosvobodil plně uvězněné

21.2.2014 - Janovič přislíbil návrat k původní Ústavě z roku 2004, kterou změnil a tím získal více osobních pravomocí. 

26.2.2014 Ukrajina vydala mezinárdní zatykač na Janukoviče

27.2.2014 - na Krymu se objevují neoznačení vojáci - začíná okupace Krymu, tentýž den je vyměněno zvolené vedení Krymu za lidi dosazené okupatnem -  Ukrajina není federací - Krym je pouze autonomní oblast. Krymský okupovaný parlament hlasuje o vyhlášení referenda. Putin ujišťuje Obamu, že za tím není. 

28.2.2014 Janukovič utekl k okupantovi, prchá do Ruska i Azarov.

3.3.2014 Rusáci v RB OSN předkládají jakousi kopii zvacího dopisu Janukoviče. 

16.3.2014 výsledek referenda - odpovědi na obě otázky vedou k okupaci Krymu.

                    1) „Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?“

                    2) „Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

12.1.2015 Interpol vydal mezinárodní zatykač na Janukoviče, na seznamu hledaných je i syn Janukoviče -                            Oleksandr. Oba jsou také už od února 2014 vyšetřování švýcarskou policií.