„Gubarev“ navnadil Kolomojského příslibem videonahrávky, na níž měl být zachycen předseda Radikální strany Oleg Ljaško s jedním ze svých spolupracovníků in flagranti. O Ljaškovi se totiž v ukrajinský politických kruzích už delší dobu tvrdí, že je pederast, což on vehementně popírá. Není žádným tajemstvím, že Kolomojský má Ljaška plné zuby, a naopak.

Rozhovory pak trvaly dva měsíce, přičemž Kolomojský zanedlouho začal s „Gubarevem“ hovořit celkem otevřeně, ba přímo v přátelském duchu, o čemž svědčí i časté „ťukání si“ skleničkou na kameru. (Kolomojský podle „Gubareva“ vypil za dobu jejich hovorů tak litr a půl whisky.) Za chvilku už „Gubareva“ ujišťoval, že „je nutné zahájit spolupráci mezi sesterskými oblastmi Doněcka a Dněpropetrovska“.

Kolomojský v rozhovorech prohlásil, že je pro zachování celistvosti Ukrajiny, ale východní oblasti by podle něj měly získat značnou autonomii. Na adresu separatistů pak překvapivě uvedl: „Jenom ti říkám, o čem mluvíme s Porošenkem a ostatními. Všichni vědí, že jste normální kluci. Všichni vám hodně fandí, všichni vědí, že svou zem nikomu nedáte.“

Kolomojský rovněž navrhnul, aby separatisté měli své zastoupení v ukrajinském parlamentu v podobě dvaceti poslanců: „Ložkyn [vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny] a Porošenko si to přejí. Vše je dohodnuto. Řekneme Chomutynnikovi [bývalému poslanci Strany regionů, který v rámci parlamentní skupiny „Ekonomický rozvoj“ později podpořil Jaceňukovu vládu], aby předložil možnost být zvolen do parlamentu z území se zvláštním statutem.“

Když si „Gubarev“ stěžoval, že Porošenko vede Ukrajinu do NATO, Kolomojský na to reagoval: „Hele, poslouchej, kdo chce koho v NATO? Nevšímejte si politických prohlášení. Jaké NATO? To není technicky a finančně možné. Celá armáda je založena na sovětských zbraních. Modernizace, přezbrojení ukrajinských ozbrojených sil a přeškolení příslušníků armády si vyžádá obrovské výdaje, na které Kyjev nemá. Když bude s Ruskem všechno, jak má být, tak nikdo o NATO mluvit nebude.“

„Gubarev“ se Kolomojského také ptal na sestřelení civilního malajsijského boeingu letos v červenci, při kterém zahynulo 298 lidí, a dodal: „Jsem přesvědčen, že to je vaše dílo.“ Načež Kolomojský odpověděl: „Hele, přestaň. Práskli to do něj náhodou. Chtěli dostat jeden a trefili jiný. To je normální, to není nic hrozného. Boeingu je škoda, lidí je škoda.“

Jaký bude další osud Kolomojského není jisté. Jako gubernátor Dněpropetrovské oblasti se těší značné oblibě tamějších obyvatel, z nichž nemalou část zaměstnává ve svých podnicích. Jistě není nezajímavé, že ukrajinská média nevěděla (nebo věděla?), jak mají s informací o Koleomejského rozhovorech naložit, a dlouhou dobu o nich mlčela. Jako první o nich na svých internetových stránkách vydala zprávu televizní stanice „112 Ukrajina“.

Referendum v Donbasu: 20 let poté. O čem se na Ukrajině mlčí

Je velmi důležité si uvědomit, jak před 20 lety proběhlo referendum v Doněcku.

Na pozadí masakru, kteří ukrajinští fašisté stojící momentálně u moci rozpoutali v Oděse, a který rozšiřují na celý Jiho-Východ, považujeme za důležité se vrátit k událostem, které proběhly před víc než dvaceti lety. 27. března 1994 na celém území tehdy ještě svobodné Ukrajiny se konaly parlamentní volby. Ale v Doněckém a Luganském regionu se paralelně s nimi konalo referendum, které mělo stanovit poměr Donbasu ke statusu ruského jazyka, státnímu systému Ukrajiny a k euroasijské integraci. Tehdy ještě neexistovala ani Celní unie ani Euroasijská unie, což ovlivnilo formulaci otázek.

Podíváte-li se trochu blíž, je třeba připomenout, že hlasování z 1.12.1991 o nezávislosti Ukrajiny byl bouda na lidi. Připomeňme otázku:

"Подтверждаете ли Вы Акт провозглашения независимости Украины?" (Souhlasíte s Aktem vyhlášení nezávislosti Ukrajiny?)

V samotném znění otázky byla předejmuta odpovědět "ano" - protože se všech dotázali ne na to, zda jsou nebo nejsou pro nezávislost, ale na to, zda se má o nezávislosti jednat. Kromě toho, Akt sám o sobě jen potvrdil Prohlášení svrchovanosti Ukrajiny, které bylo přijato již dříve. V textu se výslovně uvádělo, že Prohlášení nezávislosti Ukrajiny je podkladem pro uzavření nové svazové smlouvu. To všechno jsou právní dokumenty, ležící v samotných základech Ukrajiny, které se dodnes nepodařilo naplnit.

V "Aktu“ se hovoří o "smrtelném nebezpečí visícím nad Ukrajinou v souvislosti s převratem v Sovětském svazu 19. srpna 1991". Promiňte, ale nekonalo se ze stejného důvodu (smrtelné nebezpečí) i referendum na Krymu? Vždyť Krym tak unikl osudu Jiho-Východu, obětem a hrůzám války, která dnes plnou mírou stravuje obyvatele neoddělených částí země od banderovské Ukrajiny.

Ale zpět k obsahu "Aktu": "Na základě práva na sebeurčení a v souladu s Chartou OSN a dalšími mezinárodními právními nástroji"- vztahuje se to pouze na Ukrajinu, ale na Krymu, na Doněckou pánev a na další regiony - ne? Mimochodem, v dějinách všech těchto regionů existovala jejich vlastní státnost. Krym byl v 90. letech republikou, a Doněcko-Krivorožská republika před necelými sto lety úspěšně drtila vojska UNR.

Pokud se vrátíme k "Aktu", nejdůležitější v něm je toto: "Uplatňujíc Deklaraci státní suverenity Ukrajiny .... Tato "Deklarace" byla přijata dne 16. července 1990, téměř okamžitě po analogické v Rusku (12. června 1990). A takovými slovy končí: "Principy Deklarace o svrchovanosti Ukrajiny budou použity PRO UZAVŘENÍ SVAZOVÉ SMLOUVY."

To znamená, že do dnešního dne se nepodařilo naplnit hlavní právní dokument, který je základem nynější hroutící se Ukrajiny. Nebyla nenaplněna Deklarace o státní svrchovanosti Ukrajiny a nebyla ani naplněna vůle lidu vyjádřená ve všesvazovém referendu 17. března 1991!

Vždyť tehdy se lidé v drtivé většině vyjádřili pro zachování Sovětského svazu a uzavření nové

svazové smlouvy. Té samé smlouvy, o které bylo psáno v „Deklaraci“ a byla potvrzena „Aktem“ a referendem. To znamená, že naprosto všechna řešení ležící v procesu tvorby "nezávislé Ukrajiny", obsahovala přímý odkaz na podepsání Všesvazové smlouvy. A tato podmínka splněna nebyla.

V roce 1994 byl Donbasu hozen úplatek, aby se snížila míra nespokojenosti, která panovala ve společnosti. Ten se cynicky nazýval "poradní průzkum (veřejného mínění)". Ale co to může být za průzkum když se hlasovalo hlasovacími lístky souběžně s volbami, a to na základě "zákona o referendu"? Ve skutečnosti to bylo referendum, jehož výsledky byly jednoduše Kyjevem ignorovány.

Vezměme na vědomí, že (tehdejší) oblastní rada se řídila zákonem Ukrajiny o "Všeukrjainském a místních referendech." Bylo to tedy referendum, ale mělo speciální název - "průzkum", aby se snížil jeho význam a aby nemusela být provedena jeho rozhodnutí, která jsou v souladu s ústavou Ukrajiny závazná. Vždyť výsledky byly pro Kyjev zjevně neradostné. Tady jsou.

Hlasovalo se o 4 otázkách:

1/ Souhlasíte s tím, aby Ústava Ukrajiny upevnila federativní uspořádání Ukrajiny?

Výsledky v Doněcké oblasti:

Pro - 79,69%

Proti ¨C 15,02%

Neplatných hlasů - 5,29%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro - 84,14%.

Výsledků hlasování pro oblast Lugansk se nenašly.

2/ "Souhlasíte s tím, aby Ústava Ukrajiny upevnila ruský jazyk jako státní jazyk Ukrajiny spolu se státním ukrajinským jazykem?"

Výsledky v Doněcké oblasti:

Pro - 87,16%

Proti - 8,54%

Neplatných hlasů - 4,30%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro - 91,08%. Výsledky v oblasti Lugansk:

Pro - 90,38%

Proti - 5,04% neplatných hlasů - 4,58%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro ¨C 94,72%.

3/ "Souhlasíte s tím, aby na území Doněcké (Luganské) oblasti jazykem práce, úřadů a dokumentace a také v oblasti vzdělávání a vědy byl ruský jazyk (používán) spolu s ukrajinským?"

Výsledky v Doněcké oblasti:

Pro - 88,98%,

Proti - 6,86%

Neplatných hlasů - 4,15%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro - 92,84%.

Výsledky v oblasti Luganska:

Pro - 90.91%

Proti - 4,51%

Neplatných hlasů - 4,58%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro ¨C 95,27%.

4/ "Jste pro podepsání Charty SNS (Svazu nezávislých států), plnoprávnou účast Ukrajiny v hospodářském svazu, v meziparlamentním shromáždění SNS?" (v roce 1994 to bylo synonymem euroasijské integrace.)

Výsledky v Doněcké oblasti:

Pro - 88,72%.

Proti - 6 82%

Neplatných hlasů - 4,45%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro - 92.86%. Výsledky v oblasti Luganska:

Pro - 90,74%

Proti - 4,54%

Neplatných hlasů - 4,72%

Bez neplatných hlasovacích lístků: Pro - 95,24%.

Volební účast byla 72% v Doněcké oblasti a 75% v oblasti Luganska.

Připomeňme, že Ukrajina svým parlamentem stále ještě neratifikovala rozhodnutí o připojení se k SNS a plnoprávným členem SNS se tak nestala.

Výsledky byly zveřejněny v deníku "Donbass" 1. 4. 1994 (pro Doněcké oblasti) a v deníku "Život Luganska" 2. 4. 1994 (pro region Luganska).

Takto se v roce 1994 vyjádřil Donbas a právě to je důvodem, proč se dnešní kyjevský režim bojí referenda v Donbasu. Místo toho nalévá lživou propagandu o "jednotě a územní celistvosti."

Kromě toho výsledky referenda odhalují faleš oficiálních údajů o etnickém složení obyvatelstva. Podle něj se v Doněcké oblasti zdržuje: Rusů - 38%, Ukrajinců ¨C 57%. V Luganské oblasti je prý poměr stejný. A těch "38% Rusů" zajišťují podporu 90%nímu používání ruského jazyka?

Jednoduše mezi "Ukrajince" zahrnují všechny, kteří se narodili na území SSSR, pokud jejich rodiče nepocházeli z Ruska. Autoři článku (Ivan Pobědonoscev, Michael On) mohli podle vlastní zkušenosti napsat, že existence jednoho ruského a jednoho ukrajinského rodiče automaticky

znamenala zapsání dítěte jako „Ukrajince“ pokud nebylo podáno zvláštní písemné prohlášení s žádostí o zápis v kolonce národnost - "ruská". Autoři připomínají, že v cestovních dokladech SSSR byla kolonka "národnost".

Tak se vytvářelo "ospravedlnění" existence "národních republik", které byly vymyšleny bolševiky. Pro bolševiky byly důležité z tehdejších ideologických důvodů, a dnešní kyjevský režim stále používá tu samou rétoriku, ovšem již přizpůsobenou protiruské a neonacistické ideologii.

Právě proto, že neonacisté, kteří dnes uchvátili moc v Kyjevě a dobře vědomi vztahu k nim a k vládě, jsou silně proti referendu a mají z něj paniku a strach. Včera (4.5.2014) banderovci kontrolovaný parlament "jednomyslně" hlasoval proti pořádání referenda. Včetně všeukrajinského, která navrhl uspořádat současně s prezidentskými volbami 25. května vystrašený premiér junty Arsenij Jacenjuk.

Dnes je důležité seznámit se se skutečnými výsledky referenda, které se konalo před 20 lety v Doněckém a Luganském regionu. Vzhledem k tomu, že ukazují skutečné nálady obyvatelstva na Jiho-Východě a vzhledem k tomu, že se od výsledků referenda, které se bude konat 11. května 2014, bude silně distancovat jak Kyjev tak Západ. Je důležité ukázat, jaký je skutečný obraz sentimentů populace. Je nutné vědět, jak lidé hlasovali před 20 lety.