Petice za referendum o vystoupení z Evropské unie


Nepřihlášený uživatel

/ #7921 Re: Re: Re: Jeden z podezíraných v případu teroristických činů v Paříži Salah Abdeslam byl zadržen K

2016-03-26 20:24

#7897: - Re: Re: Jeden z podezíraných v případu teroristických činů v Paříži Salah Abdeslam byl zadržen KOMED 

 očátkem společenských změn se stala poklidná manifestace studentů 17.listopadu 1989, ve výroční den uzavření českých vysokých škol nacisty, kterou komunistický režim tvrdě potlačil policejním zásahem na Národní třídě v Praze. Do čela následného občanského vystoupení se postavili studenti a umělci. Na setkání v Činoherním klubu 19.listopadu bylo ustaveno Občanské fórum, na jehož půdě se sjednotili jednotlivci i skupiny, kteří usilovali o zásadní politické změny v Československu. Václav Havel se od počátku stal jeho vedoucím představitelem. Společenský pohyb pak vyvrcholil 29.prosince 1989, kdy byl Václav Havel jako kandidát Občanského fóra zvolen Federálním shromážděním československým prezidentem. Ve své inaugurační řeči slíbil přivést zemi ke svobodným volbám, což v létě 1990 splnil. Podruhé zvolilo Václava Havla do funkce prezidenta nové Federální shromáždění 5.července 1990.

Václav Havel si svými postoji v letech totality získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Během druhého funkčního období v úřadu prezidenta České a Slovenské Federativní republiky však narůstaly rozpory mezi českou a slovenskou politickou reprezentací v názorech na budoucí státoprávní uspořádání. Václav Havel byl jednoznačným zastáncem společného federativního státu Čechů a Slováků a v tomto směru uplatňoval i svůj politický vliv. Po červnových parlamentních volbách v roce 1992 se ale rozhodující politické síly ve společnosti již nedokázaly shodnout na funkční podobě federace a rozpory českých a slovenských politiků se staly hlavním důvodem, že při volbě prezidenta dne 3. července 1992 již Václav Havel dostatek poslaneckých hlasů nezískal. Podle zákona ještě dočasně zůstával prezidentem i po této neúspěšné volbě. Z funkce prezidenta České a Slovenské Federativní republiky odstoupil dne 20. července 1992 s odůvodněním, že nemůže nadále plnit závazky vyplývající ze slibu věrnosti federativní republice způsobem, který by byl v souladu s jeho založením, přesvědčením a svědomím.

Po opuštění úřadu ustoupil Václav Havel na několik měsíců z veřejného života. V polovině listopadu 1992, v době politického směřování k samostatnému českému státu, potvrdil, že se chce ucházet o funkci prezidenta republiky. Oficiální návrh jeho kandidatury podaly 18. ledna 1993 čtyři poslanecké kluby vládní koalice. Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.

Olga Havlová se po boku hlavy státu věnovala především charitativní činnosti. Inspirována prací ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, založila v roce 1990 Výbor dobré vůle, jehož činnost se zaměřila na pomoc tělesně a mentálně postiženým. V lednu 1996 však po těžké nemoci zemřela.

Konec roku 1996 přinesl Václavu Havlovi ještě jednu těžkou životní zkoušku - nádorové onemocnění plic. Počáteční stadium nálezu a radikální lékařský zákrok však rozhodly o úspěšném léčení. Oporou ve složité životní situaci se mu stala jeho přítelkyně herečka Dagmar Veškrnová, s níž se český prezident oženil krátce po propuštění z nemocnice v lednu 1997.

V obtížné vnitropolitické situaci byl 20.ledna 1998 opětovně oběma komorami Parlamentu České republiky zvolen prezidentem republiky.

Za své literární a dramatické dílo, za smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv, obdržel Václav Havel řadu státních vyznamenání, mezinárodních cen a čestných doktorátů.


ŽIVOT V DATECH


Rok: Profesionální dráha:
1951-55 chemický laborant
1955-57 Ekonomická fakulta ČVUT
1957-59 základní vojenská služba
1959-60 jevištní technik, Divadlo ABC
1962-66 studující dramaturgii na DAMU
1960-68 Divadlo Na zábradlí, 1960-61 jevištní technik, 1961-63 dramaturg, 1963-68 asistent režie
1968-74 svobodné povolání
1974-75 dělník v trutnovském pivovaru
1975-89 svobodné povolání
1989- prezident republiky



Rok: Literární a politická dráha:
1955 literární debut v časopise Květen
1956 vystoupení s projevem na aktivu spisovatelů na Dobříši
1960-68 úspěšné premiéry v Divadle Na zábradlí
1965 člen redakční rady literárního měsíčníku Tvář; předseda aktivu mladých spisovatelů; kritický projev na plenární schůzi Svazu Čs.spisovatelů
7/1967 projev na IV.sjezdu Svazu Čs.spisovatelů, poté na příkaz ÚV KSČ vyškrtnut z kandidátky do ústředního výboru Svazu (spolu s I.Klímou, P.Kohoutem a L.Vaculíkem)
3/1968 signatář otevřeného dopisu sto padesáti spisovatelů a kulturních pracovníků k otázkám demokratizačního procesu adresovaného ÚV KSČ
4/1968 předseda Kruhu nezávislých spisovatelů
5-6/1968 šestitýdenní pobyt v USA a v západní Evropě
8/1968 autor komentářů ve vysílání libereckého studia Čs.rozhlasu (četl Jan Tříska)
6/1969 vystoupení na politickém mítinku na zahradě Kulturního domu Nové huti K.Gottwalda v Ostravě
1969 vyslýchán a obviněn z přípravy podvracení republiky
10/1970 trestní řízení, odloženo na neurčito
12/1972 signatář petice 35 českých spisovatelů prezidentu ČSSR za amnestii pro čs.politické vězně
4/1975 otevřený dopis prezidentu Husákovi
1975 zakládá Edici Expedice
11/1975 premiéra Žebrácké opery v Horních Počernicích (amatérské divadlo Na tahu, režie A.Krob) - první veřejné provedení hry v Československu po šesti letech
8/1976 signatář dopisu H.Böllovi se žádostí o solidaritu se souzenými členy rockových skupin Plastic People a DG 307
1977 spoluzakladatel Charty 77, jeden z jejích tří prvních mluvčích
1-5/1977 ve vyšetřovací vazbě
10/1977 III. festival druhé kultury na chalupě na Hrádečku u Trutnova
10/1977 odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně
1/1978 zadržen policií při pokusu zúčastnit se plesu železničářů v Praze na Vinohradech, ve vyšetřovací vazbě do 3/78, trestní stíhání zastaveno
4/1978 spoluzakladatel Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), mluvčí
10/1978 esej Moc bezmocných
1978-79 šestiměsíční domácí vězení
5-10/1979 vyšetřovací vazba
10/1979 odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky (spolu s P.Uhlem, J.Dienstbierem, O. Bednářovou, V. Bendou a D. Němcovou)
1979-89 řada úspěšných provedení divadelních her v zahraničí
3/1983 přerušen výkon trestu ze zdravotních důvodů, propuštěn do domácího ošetřování
1986-89 člen redakční rady samizdatového časopisu O divadle
1987-89 člen redakční rady samizdatových Lidových novin, jeden z iniciátorů jejich vydávání a častý přispěvatel
9/1988 první veřejné vystoupení po devatenácti letech - na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou
10/1988 pět dní zadržován ve věznici v Praze-Ruzyni
11/1988 člen ustaveného Československého helsinského výboru
11/1988 zatčen po zahájení sympozia Československo 88, čtyři dny zadržován
12/1988 projev na první povolené nezávislé manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze
1/1989 zadržen na Václavském náměstí, uvalení vazby
2/1989 odsouzen k devíti měsícům nepodmíněně ve II.nápravné skupině, po odvolání trest snížen na osm měsíců v I. nápravné skupině
5/1989 propuštěn podmíněně z výkonu trestu
6/1989 iniciátor a spoluautor petice Několik vět
6/1989 esej Slovo o slovu
9-11/1989 mluvčí Charty 77 (do 9. 11. za uvězněného Sašu Vondru)
10/1989 zatčen, umístěn ve věznici Pankrác, ze zdravotních důvodů převezen do nemocnice Na Františku; po několika dnech propuštěn
19.11.1989 iniciátor a spoluautor úvodního prohlášení Občanského fóra, vedoucí osobnost Občanského fóra
10.12.1989 navržen Koordinačním centrem Občanského fóra na funkci prezidenta ČSSR
29.12.1989 zvolen Federálním shromážděním ČSSR prezidentem ČSSR
5.7.1990 zvolen Federálním shromážděním ČSFR prezidentem ČSFR
20.7.1992 abdikoval na funkci prezidenta ČSFR
26.1.1993 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prezidentem republiky
20.1.1998 zvolen oběma komorami Parlamentu ČR prezidentem republiky