#309: -  

 Ani heterosexuálové na tom nejsou lépe:

Aktuální data z průzkumu říkají, že minimálně 40 %, tj. 1 780 000 žen se v průběhu svého života stalo obětí domácího násilí. V posledním roce se obětí domácího násilí stalo 11%, tj. 490 000 žen.
Nejčastěji se v případě domácího násilí jedná o chování partnera, které spojuje fyzické napadení a sexuální násilí s opakovaným ponižováním, pronásledováním, zasahováním do osobního majetku a jeho ničením.
O domácím násilí se z úst obětí nejčastěji dozvídají blízcí a známí, kterým se svěřuje většina 63 % obětí. 26 % obětí o domácím násilí s nikým nehovoří.
Oficiální dostupné statistiky policie a soudů zachycují pouze velmi malou část domácího násilí, protože policie je podle výsledků průzkumu volána pouze k 20 % případů a před soudem skončí asi 3 % všech případů domácího násilí.
Domácí násilí má závažné zdravotní následky. 57 % obětí domácího násilí v průzkumu uvedlo, že poslední incident u nich skončil fyzickým zraněním nebo vážnými psychickými problémy.
Prevence a následná péče jsou oblasti, kde je stále hodně co zlepšovat. 55 % žen považuje adekvátní péči o oběti domácího násilí za nedostatečnou a prevenci vnímá jako neuspokojivou 69 % žen.
Průzkum realizovala agentura NMS Market Research s využitím on-line dotazování.

#311: gorwynt - Re:  

No vidíte, a pak že jsme si už všechno řekli...:-)

Přeji Vám tedy znovu dobrý den.

Domnívám se, že tohle není nic jiného, než o čem jsem psal jinde: lidé, kteří prosazují adopce dětí homosexuálními páry jsou "na jedné lodi" s těmi, kteří se domnívají, že ženy jsou z definice obětí (mužů, pochopitelně), resp. že kde co je sociálním konstruktem (gender). Prostě všechny tyhle směry (feminismus, gender, za registrované partnerství,...) se vzájemně podporují a doplňují - je to "jeden balík" a takto je nezbytné k němu přistupovat.

Tak třeba dochází k tomu, že definice domácího násilí se posune tak, že 40% žen se do toho vejde... Šermujete velkými čísly, ale tato jsou zcela bezcenná. Doložte, prosím, jaké otázky byly kladeny... záměrně to přeženu, ale také by z toho mohlo vyplynout, že za domácí násilí vůči ženě je takto považováno, když jí muž "odmlouvá" (našel bych případy, ve kterých by to některé ženy takhle zcela vážně interpretovaly...:-)))). Ale bez legrace...: mám před sebou odborný text Kateřiny Liškové s názvem "Znásilnění jako téma druhé vlny feminismu". Dokud jde o vyvracení stereotypu "ona si za to mohla sama", je vše v pořádku... Najednou ale čtete "Jedna studie za druhou ukazuje, že ženy znásilněné známým mužem svou zkušenost ani nepovažují za znásilnění." Víte, neumím si při vší snaze představit znásilněnou ženu, která neví, že byla znásilněna... to až jí někdo položí ty "správné otázky" asi vyjde na jevo, že šlo o znásilnění... no páni, to jsou výzkumy... Ale dobrá, tohle není to hlavní a tato má výtka je v článku jakž-takž (byť já se domnívám, že velmi chatrně...) vyvrácena. Dále se to však hezky "rozmělňuje"... zaostřeno na znásilnění v manželství... tlaky, jimž čelí maželky, lze, jak se v textu uvádí, rozlišit na sociální, interpersonální, pohrůžku silou a použití fyzické síly... Jistá feministka tak např. dle tohoto článku "vystihla povahu interpersonálního tlaku" takto: "všechny ženy, které kopulují proto, aby byl doma klid, jsou oběťmi znásilnění.".  Co na to říkáte? Zahrneme TOHLE pod domácí násilí? No pokud ano, pak samozřejmě těm výše uvedeným číslům zcela věřím... Ale nějak jsem asi málo feminista...

Víte, půl milionu žen (předpokládám, že mluvíme o České republice) je obrovské číslo a znamenalo by, že nějakých půl milionu mužů je ve skutečnosti násilníků (o to patrně vlastně jde - aby podprahově bylo tohle sugerováno... o téma jsem se drobně otřel tady a tady). Víte, jak by vypadala společnost, ve které je půl milionu, tedy desetina mužů (ve skutečnosti je to daleko větší podíl, ńebudeme-li brát do vzorku chlapce a starce) násilníků? Rozhlédněte se prosím kolem sebe...:-)

Mimochodem, skutečnou oběti domácího násilí bývá zcela v souladu s koránem muslimská žena - počínaje obřízkou... Koho trápí tohle téma, měl by napřít svoji pozornost zejména do těchto sfér. Jenže, skutečným cílem je rozvrat rodiny (jak se ukázalo, Vy tyto argumenty umě využíváte... je to tedy také odpověď na Vaši relativně frekventovanou otázku, jak registrované partnerství, potažmo adopce dětí homosexuálními páry, poškozuje rodinu...): tedy, postavit ženu proti muži, muže proti ženě, děti proti rodičům a vice versa... zdůvodnit, proč je blahodárné děti z rodin vzít, proč se na rodinu dívat jako na místo, které je intimní, skryto před zrakem státu - a proto je navýsost nebezpečné (text za pomlčkou doplněn dodatečně, jeho absence byla chybou, pozn. aut.)... vždyť je to místo násilí, kde muž ponižuje a bije ženu a oba týrají své děti...

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík