Petice proti stavbě obřího ruského kola v Praze

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#147 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

2017-05-07 13:28

#146: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

     Poznamenejme, že tvar vertikálního náběhového obloučku  není intuitivní záležitost. Lepší, než křivka podle citu, je digitální interpolace.  Jsou tam nějaké podmínky o eliminaci nežádoucích rázů. Druhá derivace přírůstku na začátku nula, a na konci taky, nebo tak nějak podobně. Čára kontaktu kolejky a válečku  je tak následně jednoznačně určena, a to spoluurčuje přesný průběh příčného profilu kolejky  podél náběhového obloučku.         Přes tuto ideální dráhu je  transparentně přehozena stabilizační vrstva, díky níž probíhá stabilizující sinusový pohyb; tato vrstva by měla být podél celé dráhy - vzhledem k ideální kontaktní křivce-  příčně pokud možno konstantní. Každopádně cosi s touto funkcí musí fungovat podél celé dráhy, protože jinak se to někde porouchá, vykolejí, vyblije, vyrazí pojistky a tak. V příčném profilu kolejky je ideální kontaktní křivka reprezentována jako jediný bod, a tento bod je funkčním středem stabilizační vrstvy.

     Profil válečku - příčně podél osy - využívá tvar příčného profilu kolejky  k tomu, aby pohyb probíhal požadovaným způsobem.

     Není cílem tohoto krátkého příspěvku podat úplné, přesné  a optimální řešení. Spokojme se prozatím s tím, že pokud profily a kontaktní dráha jsou nějak monotonní,  řešení  úlohy... dejme tomu podle Bolzanovy věty... existuje. 

     

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#154 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

2017-10-01 15:03:32

#147: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Půvabně by vypadalo... napojení stoupající šroubovice na rovinný půloblouček řetězovkou.  

Zde je je od dob Jacoba a Johanna Bernoulliů  cesta asfaltovaná. Dobře známa. Včetně délky oblouku. 

    A právě tento parametr je klíčový při určování průběhu příčného profilu kolejky, na níž se pohybuje schodové bogie.  

     Jsou tu jakési synchronizované/vektorové okrajové diferenciální rovnice. Kousek dortu pro comp. Řešení je pak průběh kontaktních poloměrů.  Ty pak určují průběh kontaktu na kolejkách.

 (  Na přechodovém čtvrtobloučku  nejsou, narozdíl od zbytku trati, podélné délkové poměry  konstantní.

   Osami synchronizovaná dvojkolí nesmí skřípat.

     Ale,  jelikož průběžná/elementární/ délka podél přechodového obloučku je známa na obou kolejkách současně, je znám i průběžný poměr těchto délek. Tím je dána jedna podmínka pro poměr poloměrů koleček, resp. pro místa dotyku koleček na kolejkách. )