MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#120513 Re: Re: Není Fischer jako Fischer - JAN FISCHER

2017-12-13 03:42

#120493: - Re: Není Fischer jako Fischer 

Jan Fischer - dříve neznámý státní úředník, výrazný snad pouze výrazným nosem, než se začal intenzivně zviditelňovat v rámci snahy získat po Klausovi uvolněný prezidentský úřad, zaujal veřejnost dvěma aspekty, které vyvolávají smíšené pocity, většinově však spíše negativní. Aspoň já myslím.

Jedním je jeho téměř desetileté členství v Husákově a v závěru, Jakešově normalizační KSČ, až do "hořkých konců státostrany", v závěru památného roku 1989. Tuto skutečnost Fischer v  prezidentské kampani před veřejností zprvu "skromně zatajoval" a později, pod tíhou výtek,  bagatelizoval nepravdivým tvrzením, že členství v KSČ mu prý "nijak nepomáhalo v profesionální kariéře". Přitom jeho kariérní vzestup po získání "rudé živnostenské knížky" svědčí o pravém opaku.

Druhým aspektem Fischerova sebezviditelňování, kterým kontroverzně zaujal veřejnost, je jím ohlašovaná judaistická víra, ke které se transparentně hlásí a kterou podle vlastních slov v rámci rodiny soukromě důsledně praktikuje.

Nechci se zde pokoušet o podrobnější analýzu vztahu nežidovských občanů českého státu vůči Židům a zejména Židům praktikujícím judaizmus, ale myslím, že nemá smysl zastírat, že v naší společnosti generelně nevzbuzují nějaké mimořádné sympatie. Nechci ani řešit morální, či filosofické aspekty tohoto konstatování - pro toto předvolební zamyšlení stačí pouze přijmout jako fakt, že tak nějak tomu u nás víceméně opravdu je.

Zde nastává čas odhalit k čemu směřuji. Mediálně vytýkat prezidentskému kandidátovi Janu Fischerovi jeho židovský původ a dokonce provokativně veřejně přiznávaný aktivní judaizmus, by bylo antisemitské a patrně by u médií ani neprošlo v rámci zákonné povinnosti respektovat demokratické zásady garantující každému osobní právo na zastávání jakéhokoliv názoru, náboženství a jakékoliv víry, pokud nejde o trestní činnost, nebo nabádání k ní.

Kdo jiný než "smějící se bestie", čili my Češi a potažmo určitě i Moraváci a Slezané, dle historické terminologie pocházející z časů našeho národnostního útisku z někdejšího centra císařského mocnářství ve Vídni, jak poznali i nacističtí pohlaváři za doby Protektorátu Čechy a Morava, mohl vymyslet něco tak zlomyslně vtipného, jako označení praktikujícího judaisty, dříve "praktikujícího komunisty", přídomkem "Želé"?

Pokládám to za vysoce vtipné a výstižné a přitom právně i mravně prakticky nenapadnutelné, natož žalovatelné. Přiznávám, že skoro prožívám až pocit hrdosti k jak vtipnému národu patřím.

Myslím, že prezidentský kandidát, který bez zábran praktikoval normalizační komunizmus, aby po jeho pádu stejně bez zábran konvertoval k judaizmu, nemůže mít pevný charakter a neměl by nahradit na Hradě Václava Klause, který naši společnost morálně zaneřádil již více než dost.

Jana Fischera nechci za svého prezidenta, ne proto, že je Žid a praktikující judaista, ale proto, že není charakterově pevný. Proto, že je zkrátka - Jan "Želé" Fischer. 

 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#120514 Re: Re: Re: Není Fischer jako Fischer - PAVEL FISCHER

2017-12-13 03:45:51

#120513: - Re: Re: Není Fischer jako Fischer - JAN FISCHER 

PAVEL Fischer

MLÁDÍ A STUDIUM

Vyrůstal jsem v Praze na Vinohradech. Od mládí miluji hudbu. Ve školních letech jsem hrál na housle a na kytaru. Později na gymnáziu jsem působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a jako zpěvák zpíval v Brixiho akademickém sboru a v mezinárodním pěveckém sboru World Youth Choir. Od malička jsem také chodil do skauta. Do dneška se cítím být hrdým členem skautského oddílu Pětka Praha.

Po gymnáziu jsem absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve studiu pokračoval na Centre International de Formation Chrétienne v Ženevě a prestižní vysoké škole Ecole Nationale d´Administration (E.N.A.) v Paříži pro vrcholné státní úředníky.

PRACOVNÍ DRÁHA

V osmnácti letech jsem nastoupil do pražského závodu Geofyzika Brno jako dělník geofyzikálního průzkumu. Po absolvování vysoké školy jsem učil francouzštinu na pražském Gymnáziu Jana Nerudy. Po revoluci jsem působil jako osobní sekretář biskupa Františka Lobkowicze a jako zástupce ředitele pražského Institutu komunikace.

Během prezidentství Václava Havla jsem působil v Kanceláři prezidenta republiky. Nejprve jako tiskový specialista, později jako zástupce mluvčího prezidenta, a nakonec jako ředitel politického odboru.

V letech 2003 až 2010 jsem byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku.

Po návratu do Prahy jsem pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde jsem se kromě jiného zabýval kybernetickou bezpečností. Po odchodu z ministerstva jsem působil jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor. Od roku 2015 jsem byl ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM.
5. října 2017 jsem oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2018.

 

V období 1999-2003 jsem byl předsedou správní rady Nadace Forum 2000, dosud zde působím.
V letech 1999-2004 jsem byl předsedou Asociace bývalých českých žáků E.N.A.
Jsem členem Společnosti Ferdinanda Peroutky, správní rady Institutu Jacquese Delorse v Paříži a správní rady organizace SIRIRI pro vzdělávací programy ve Středoafrické republice.

OCENĚNÍ A VYZNAMENÁNÍ

Jsem nositelem monackého Řádu svatého Karla a francouzského Řádu čestné legie.

RODINA

Jsem ženatý. Moje manželka Klára pracuje v Domácím hospicu Cesta domů. Společně jsme vychovali čtyři děti. Nejstarší Vojtěch čelil těžkému postižení, jemuž v roce 2013 podlehl. Barbora studuje na univerzitě a Markéta na gymnáziu.

JAZYKOVÉ ZNALOSTI

Mluvím plynně francouzsky, anglicky a katalánsky. Částečně hovořím německy a rusky.