Čínské firmy za zády Moskvy masivně vytěžují lesy na Sibiři. Zatímco Rusko zákonem omezuje vlastní vývozce dřeva, čínští dřevaři využívají trhlin v systému a surovinu si za zlomek ceny exportují sami. O jejich často nelegální činnosti v řídce osídlených oblastech se ale v Moskvě nemluví. Neregulovaná těžba mezitím dělá z ruské tajgy pustinu, varují svorně aktivisté, odborníci i ruská média.

Na začátku léta odjel ruský bloger Pavel Pashkov do odlehlých míst sibiřské tajgy, aby prozkoumal údajné nadměrné kácení lesů ruskými podnikateli. Ke svému překvapení zde ale na skoro žádné nenarazil „Naše firmy už na Sibiři nevlastní téměř žádné podniky. Jsou to čínské podniky, které kácejí ruské lesy a odvážejí do Číny,“ popsal Paškov ruskému deníku Nové zprávy. 

Rusko je pro Čínu největším dovozcem dřeva. Podle dat OSN ho jen za rok 2017 odkoupila Čína 22 milionů tun. Odborníci ale varují, že  až 70 procent dřeva číňané těží na Sibiři nelegálně, objem pokácených stromů je tak ve skutečnosti mnohém větší. Jeho ceny jsou naopak abnormálně nízké, a to i ty oficiální.

Na koci loňského roku si čínská společnost Jingye International Investment Company LLC pronajala na půl století 137 tisíc hektarů lesa v Tomské oblasti. Její náklady činily závratných 1,26 miliardy rublů. Když ale novináři deníku Rusmonitor   přepočetli zdánlivě astronomickou částku na objem dřeva a jeho prodejní cenu, zjistili, že číňané platí pouhého 0,5 procenta standardní ceny. 

Situaci zhoršuje skutečnost, že si firmy vybírají pozemky k těžbě v nejméně přístupných oblastech tajgy. „Pronajmout si jeden hektar a nepozorovaně pokácet dva, to je na Sibiři běžná praxe,“ píše list Rusmonitor. Čínská společnost CJSC RosKitInvest si přitom jen v Tomské oblasti takto pronajala jeden a půl milionu hektarů lesa. 

Moskva až na Sibiř nedohlédne. Číňané to vědí

V roce 2013 aktivisté z organizace Řeky bez hranic narazili na staveniště obřího dřevařského komplexu Amazar v Zabajkalské oblasti. Spotřebovat měl tolik vody, že k němu jeho majitel, čínská společnost ZJR, na nedaleké řece zbudovala celou vlastní přehradu. Okolnímu ekosystém tím zasadila téměř smrtelnou ránu. Celý komplex totiž firma zbudovala bez posudků na dopady životního prostředí, nebo alespoň diskuse s místními obyvateli. 

Projekt se aktivistům podařilo zastavit letos, těsně před zahájením dřevotěžby. O existenci mnoha dalších ale nemusejí mít ani tušení. Zodpovědnost za zachování sibiřské tajgy totiž při reformě lesnictví v roce 2006 Moskva přesunula z centra na regionální vlády. Chudé oblasti jsou ale daleko ochotnější shválit ekologicky závadné projekty jen proto, aby přilákaly investory. Svoji roli tu sehrává i korupce. 

Čínská i ruská strana využívají toho, že v odlehlých částech Sibiře se ilegální jednání odhalí jen zřídka. Některé regionální vlády tak nechtějí po číňanech dokonce ani licence k těžbě. Zároveň zde není populární utrácet peníze za plat profesionálních lesníků, a tak po reformách z minulé dekády jejich počet dramaticky klesnul. Na tajgu teď téměř nikdo nedohlíží. Obě opatření tak tvoří ideální kombinaci pro rozvoj ilegální těžby a pašeráctví.

Jako Amazonský prales. Mizení tajgy pozná celá planeta

Ze všech problematických aspektů čínskéh chování ruskou tajgu nejvíce ohrožuje fakt, že firmy pokácené lesy neobnovují. „Čínští dřevaři po těžbě nevysazují nové stromy, přestože jim to ukládají ruské zákony,“ popisuje aktivista Paškov. Vykácení tajgy „do hola“ přitom může způsobit ekologickou katastrofu. 

Podle výzkumu z ruského Jakutsku se vykácená tajga v letních měsících otepluje na dvojnásobek. Po většinu roku zmrzlá půda pak v létě taje do nezvyklých hloubek. V oblastech vznikají mokřady, více vody se také odpaří, a produkci kyslíku nahrazuje uvolňování oxidu uhličitého, kterého zmrzlá půda na Sibiři zadržuje obrovské mnoství.

V souhrnu rozsáhlá deforestace nevratně mění půdu, vytlačuje z oblastí původní rostliny a živočichy, a razantně urychluje globální oteplování. Mizící lesy také do velké míry přispívají k požárům v těch zbývajících. 

Na těžbu doplácí také divoká zvířata, především ta, na která dřevaři při práci narazí. Ruské pohraniční kontroly běžně zadržují čísnké kuplíře, kteří přes hranice převážejí kůže a části těl stovek medvědů, sobů nebo sobolů,píší ruská média. 

Co z toho mají Rusové? Vůbec nic

Hrozbu ekologické katastrofy na Sibiři překvapivě nevyvažuje ani finanční zisk, pomineme-li příjmy jednotlivců. Odborníci, aktivisté a média se shodují, že ruská ekonomikana rozsáhlé čínské dřevotěžbě pouze tratí. 

V roce 2008 slíbil čínský gigant RosKitInvest v Tomské oblasti investovat 30 miliard rublů. Do roku 2022 zde měl postavit deset velkých podniků na zpracování dřeva, včetně dřevoobrábění a nábytkářství, a vytvořit tak stovky pracovních míst. Do dneška firma postavila jen dva závody, jeden na dýhu, druhý na ploché desky. Pracují v nich převážně Číňané.

Čínské těžařské firmy totiž údajně vytvářejí pracovní místa zase jen pro své krajany. Ačkoliv na Sibiři působí už přes pět set čínských společeností, pracovní příležitosti zde pro místní nevznikly, zato přibyly stížnosti na rozsáhlou imigraci Číňanů. Podle analytičky Vity Spivakové z ruského výzkumného centra Carnegie tyto firmy k dřevotěžbě nevyužívají ani ruské stroje. Levněji vyjde dovézt si přes hranice vlastní.

„Číňané nejenže skupují ruské lesy. Vytvořili svůj vlastní zpracovatelský systém, ze kterého neprofituje snad žádný Rus,“ došel ke stejným závěrům aktivista Paškov.

Kdo za to může?

Podle Spivakové ale Ruské podnikatele z dřevařského průmyslu překvapivě vystrnadila samotná Moskva. V roce 2007 se Kreml rozhodl podpořit svůj zpracovatelský a nábytkářský průmysl, a tak navýšil cla na vývoz málo opracovaného dřeva z 6,5 procenta na 25 a v některých případech až na závratných 80 procent. Export dřeva do Číny se během dvou let propadl o dvě třetiny. 

Čínská poptávka po dřevu ale nezadržitelně rostla. „Zelené reformy“, kterými se Čína snaží zachránit vlastní ekosystém před kolapsem, omezily možnosti těžby na vlastním území. Čínští podnikatelé se tak začali dívat přes hranice. Na blízké Sibiři brzy začaly čínské pily vyplňovat prázdné místo po ruských dřevařích.

Odpověď, proč se Číňanům vyplatí vývoz neopracovaného dřeva navzdory vysokým clům, podle odborníků leží v nezákonnosti jejich podnikání. V roce 2010 ruští vyšetřovatelé odhalili pašerácké trasy v Irkutsku a Zabajkalské oblasti. Číňané tudy do té doby převezli dřevo v hodnotě odhadem 250 milionů rublů.

Moskva ale k situaci zatím mlčí, navzdory pozornosti médií a aktivitě jednotlivců. Změna systému, který Rusko připravuje o ekosystém, suroviny i pracovní místa, je tak prozatím v nedohlednu.

#142201: snow lion - Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa. 

Čína je zcela bez debat plíživou zhoubou této planety

#142201: snow lion - Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa. 

Buď demokratické země transformují Čínu ke svému obrazu, nebo Čína naopak transformuje je. Na mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze to v pondělí řekl předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä. Čína se podle něj o proměnu demokratických zemí snaží v Evropě prostřednictvím svých ekonomických aktivit. Sanggjä ocenil tvrdý postoj, který vůči Pekingu zaujala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Čínským cílem je být globální jedničkou, a to nejen ekonomicky, ale také politicky, kdy chtějí prosadit svůj systém, a koneckonců také vojensky. A proto je volba velmi jednoduchá - buď proměníme Čínu, nebo Čína promění nás,“ řekl Sanggjä.
Americká administrativa si to podle něj uvědomuje, a i kvůli tomu vystupuje tvrdě vůči Číně nejen v politickém ohledu, ale i zahájením obchodní války. „A před Evropskou unií stojí volba. Buď se spojí s Amerikou a pokusí se transformovat Čínu, nebo Čína ovládne část Evropy.Podle něj už to má vliv i na evropskou zahraniční politiku, když si Peking díky korumpování elit v některých zemích zajistil, že EU nedospěje ke konsenzu, který by byl vůči Číně vyloženě nepřátelský. Sanggjä považuje Čínu za větší hrozbu pro Evropu, než je Rusko, protože Peking má větší kapacity než Moskva.Podle něj už Peking s takovou aktivitou začal prostřednictvím své obchodní iniciativy Pás a stezka. V evropských zemích přitom používá stejnou taktiku, jakou využil i v Tibetu. „V Tibetu využili korupci lokálních elit. A vidíte to i v Evropě, že v mnoha zemích korumpují jejich vůdce a přesvědčují je, aby Čínu podporovali,“ řekl Sanggjä.
Peking podle exilového tibetského premiéra nemá zájem o to, aby v zemi fungovala demokracie. „(Čínský prezident) Si Ťin-pching vyhlásil, že čínskou charakteristikou je socialismus. To znamená žádná demokracie, žádná lidská práva, žádná svoboda slova,“ řekl Sanggjä. Běžní Číňané ale podle něj o demokracii zájem mají, a proto by je měl Západ v jejich snahách podporovat. Sanggjä věří tomu, že změna režimu v Číně může nastat s ohledem na rostoucí sociální napětí, které vyvolává stěhování lidí z vesnic do měst a tlak na vyšší příjmy.

„Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád.“ To jsou slova Miloše Zemana z října 2014. Pak prezident přiznal, že v druhé části své věty přestřelil. A skutečně, když se podíváme na několik letošních případů, jak vláda v Pekingu „stabilizuje společnost“, je to něco mezi zločinem, zrůdností a bizárem.
Čínský komunistický režim už téměř 70 let nechává mnoho lidi, kteří jsou politicky nepohodlní, nebo skutečně spáchají nějaký trestný čin, prostě „zmizet“. V době moderních technologií je to ale přece jenom daleko složitější, protože lidé zanechávají takzvané elektronické stopy – maily, či statusy na sociálních sítích. Prostě si „zmizení“ hned všimnete.
Nelze proto nevidět, že v čínské provincii Sin-ťiang, kterou obývají převážně muslimové, místní rodiny postrádají na milion svých příbuzných. Mnozí vůbec nevědí, kde jsou – „zmizeli“. Čínská vláda tvrdí, že zde bojuje s islámským terorismem a náboženským extremismem tím, že lidi posílá do „profesních vzdělávacích a školících středisek“. Což je eufemismus pro převýchovné tábory, ve kterých jsou životní podmínky podobné těm v nacistických koncentrácích. Podobná mizení jsou taktéž běžná na území Tibetu či Vnitřního Mongolska.
Čínský režim ale dokáže v tomto směru vymyslet i daleko bizarnější kousky.
Svět v posledních dnech ohromil případ „zmizelého“ šéfa Interpolu, největší mezinárodní policejní organizace na světě. Její čínský šéf Meng Chung-wej odjel 25. září z francouzského Lyonu, kde Interpol sídlí, na návštěvu své čínské vlasti. A jak poté upozornila jeho manželka, tam „zmizel“. Mezitím se ale objevila zpráva, že na svoji funkci rezignoval. Čínské úřady až téměř po dvou týdnech přiznaly, že Menga vyšetřují kvůli „přijímání úplatků a porušení neupřesněného zákona“.
Podobným způsobem „mizí“ v Číně i většina politických odpůrců, náboženských a lidsko-právních aktivistů, zastánců etnické autonomie ale i vládních činitelů, obchodních magnátů či proslavených celebrit. Pokud se znovu objeví (někdy zmizí navždy), tak často u soudu, nebo v souvislosti s nějakým přečinem.
Začátkem června „zmizela“ i nejznámější čínská herečka současnosti Fan Ping-ping, která hrála v amerických filmech X-Men či Iron Man. Toho si čínská veřejnost ihned všimla, protože byla velmi aktivní na sociálních sítích. Její účet na sociální síti Wej-po, čínské obdobě Facebooku, kde ji sleduje 62 milionů příznivců, byl po několik týdnů nečinný.
Pak se tam objevilo podivuhodné sdělení samotné herečky: „Bez přínosné politiky komunistické strany by nebyla žádná Fan Ping-ping.“ Co to znamená, se ukázalo záhy. Fan byla obviněna z daňových úniků. Jak informovala čínská státní tisková agentura Sin-chua, musí státu doplatit na daních 883 milionů jüanů, což je v přepočtu téměř 2,9 miliardy korun. V době jejího „zmizení“ podle všeho probíhala důsledná převýchova této krásky.
Už začátkem tohoto roku zmizel také Jie Ťien-ming, bývalý šéf společnosti CEFC, která expandovala v Česku, a který je také poradcem Miloše Zemana. Prezident prý vyčkává, jak o čínském soudruhovi rozhodne soud, až pak nějak naloží s jeho postem. Jenže Jie také „zmizel“, nikdy nebylo veřejně upřesněno, kde se nachází. Zda proběhne nějaký soud, se neví. Mezitím v České republice převzal aktivity CEFC přímo čínský stát prostřednictvím společnosti Citic. Byl to komplot, jak se Čína chtěla zmocnit majetku přes nastrčenou firmu? Nebo je v tom skutečný zločin?
Takže „stabilizovat společnost“ čínská vláda skutečně umí. Učit se to od ní, jak říkal Miloš Zeman, by ale byla sebevražda. I když nechat „zmizet“ některé lidi i u nás, by možná nebylo od věci…(Třeba Ovar, Pitomio, Agronetvor, Kikina atd.atd. kdyby toto zmizel bylo by tu fajn.)