PETICE proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"

#373: Jan Kubalcik - Re: Re: Re: 

 A co byste tedy udělal s tím dítětem, které by přišlo o biologického rodiče? Odebral byste ho člověku, který se o něj doposud staral?

#374: Jan Kubalcik - Re: Re:  

 Dobře, pak v zahraničí, kde jsou homosexuální manželství povolena společně s adopcemi, najdete dost argumentů pro. A stejné argumenty jsem několikrát napsal i já a najdete i v odborné literatuře.

Závidím Irům jejich zdravou mentalitu. Češi na to prostě nejsou připravení, jsme dokonce i za Slovinskem, budou mít pořád nějaké předsudky a budou se pořád opírat o statistiku. Přitom zrovna průměr je dost ošemetná veličina, která je náchylná na extrémy. Na lesby se rád koukne skoro každý, ale zdaleka v nejhorší situaci je gay, který už jen svou existencí otravuje ostatním život (je to znát i na této diskuzi, a zvlášť autorem petice smazané příspěvky). Nedokážu pochopit, že se o nějakých lidech vyjadřují tak ošklivým způsobem. Svoboda slova je jedna věc, ale pokud třeba učiteli řeknu, že je to blb, je samozřejmé, že si za to ponesu nějaké následky. Nevím proč, ale okamžitě si pouze u gayů představí jejich pohlavní styk. U žádných jiných lidí si jejich intimní chvíle nepředstavují, ale jakmile se o někom dozvědí jejich orientaci, okamžitě začnou mít bujnou fantazii.

Společnost by nepřijala ani to námi vychovávané dítě, to už lépe přijme a navíc polituje dítě z nějaké rozvrácené rodiny.

Přál bych si, aby i Češi procitli stejně jako lidé v zemích, kde toto povoleno je. Uvažuju o tom, že se přestěhuju do zahraničí jen kvůli tomu. Teď jde o to, jestli budou Češi smutní z toho, že se jim ze země stěhují lidé, nebo budou rádi za to, že se zbavili jednoho gay páru.

Počet podepsaných lidí bohužel stoupá, ale oběti jsou úplně nevinní lidé. Nikoho nenapadne založit petici proti šikaně, týrání, domácímu násilí, zneužívání v rodinách, prostě podpořili to, aby se děti v dnešních rodinách měly dobře a nehrozilo jim žádné nebezpečí.

Víc Vám nemám co říct, jen bych se opakoval. A přiznám se, že mi docházejí síly v nějaké diskuzi pokračovat. Nějakou dobu to ustojím, ale tohle už je příliš urážek a nadávek na jednom místě, kde si zakomplexovaní lidé přišli vybít svůj vztek na lidech, o kterých absolutně nic neví (s odkazem na hanlivé a smazané příspěvky). Použiju ono známé "než mě budeš pomlouvat, nejdříve se projdi v mých botách, pak mě suď" (argumentaci průvodem vynechte, pokud budete reagovat).

Pokud ta petice projde, věřte tomu, že hodně slušných lidí učiní nešťastnými a nepomůže ani vám ani dětem.

#377: gorwynt - Re: Re: Re: Re: 

Pěkný den.

Vaše otázka je podstatně více sugestivní než věcná. Přesto, kdybych mohl důvěřovat tomu, že jde opravdu jen a pouze o tyto případy, byl bych možná nakloněn o tom přemýšlet podobně, jako Vy, nebránil bych se tolik této sugesci aspoň částečně podlehnout. Ale, jak jsem napsal, tato důvěra je pryč. O tyto děti, na které se ptáte, v této kauze prostě nejde - jde o otevření dveří pro umožnění adopcí dětí homosexuálními páry obecně.

Kromě toho, jde o pár set případů - situace, kterou naznačujete, nastane opět jen ve zlomku z nich (dalo by se to spočítat - viz úmrtnostní tabulky...:-)). Takže to, co tady předkládáte jako argument, se týká odhadem jednotek osob. Nepochybuji, že se v těch několika mizivě málo případech najde vždy nějaké individuální řešení, které bude v nejlepším zájmu dítěte. Vždyť každé takové dítě má svého druhého biologického rodiče. Má také další rodinné příslušníky - prarodiče, často strýce, tety...

Rozumějte... je to podobné, jako s odebíráním dětí z jejich rodin... Jistě, je třeba (jak už jsem psal), zamezovat týrání dětí seč to jde... Ale je třeba mít na mysli i "chybu druhého druhu"... Chybou prvního druhu můžeme nazvat případ, kdy je dítě skutečně týráno, ale z prostředí, kde se to děje, není odebráno - není mu pomoženo. Chybou druhého druhu pak nazvěme případ, kdy k žádnému týrání nedochází, rodiče / vychovatelé jsou z tohoto týrání pouze neprávem neřčeni, ale dítě je ze svého přirozeného láskyplného prostředí vytrženo. Nebudu opakovat argumentaci, kterou jsem už uvedl... Chci jen znovu zdůraznit, že je třeba myslet na OBA případy a těm prvním, týraným dětem, je třeba pomáhat tak, aby přitom nebyl raketově zvyšován počet chyb druhéhoí druhu, tedy tak, že celkové množství dětského utrpení se zvýší...

Tedy, opět, na jedné straně je tedy Vaše otázka a pár dětí (osobně bych to odhadl na maximálně desítky - a to ještě možná přeháním...), kterých se to týká... Na druhé straně je potenciálně daleko větší množství dětí (v dětských domovech, právně volných k adopci...), u kterých by se umožněním adopcí homosexuálními páry snížila pravděpodobnost, že přijdou do prostředí, které je statisticky nejblíže optimu. Vy vidíte jen jednu misku vah... hlavně proto, že to druhé nevnímáte jako riziko. Já to jako riziko vnímám a odmítám zavírat oči. 

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík

#378: gorwynt - Re: Re: Re:  

Nezlobte se, ale žádné takové argumenty "pro" nevidím ani v zahraničí. Naopak vidím řadu homosexuálů, kteří (možná poté, co kolem sebe ve světě vidí porůznu realitu, na kterou narážíte...) celou věc vidí zcela jinak, než Vy (viz napr. zde, zde, nebo - což bylo obzvlášť zajímavé - názor na tuto otázku vyjádřený návrháři Dolce a Gabbana /nevím jak bych to správně vyskloňoval :-)/ a následná "tolerantní" reakce Eltona Johna...).

Já doufám, že statistiku nezavrhneme. Jistě to není jediný nástroj. Já, aby bylo jasno, netrvám na tom, že jen a pouze statistika má být brána v potaz... ale trvám na tom, že má být v potaz TAKÉ, že nemá a nesmí být zcela ignorována. O průměru tady mluvím samozřejme kvůli jednoduchosti, nicméně pro základní představu to úplně stačí. Nikdo samozřejmě nikomu nebrání, aby počítal i směrodatnou odchylku, medián, etc. dle libosti... Ale je ještě jedna důležitá věc. To, co říkáte, platí zejména tehdy, když z nějakého náhodně vybraného vzorku odhadujete chování celé populace... Vzorek, který bude mít náhodně větší zastoupení odlehlých pozorování, než je jejich výskyt v celé populaci, bude mít pak daným směrem posunutý průměr a dojte tak k chybě odhadu... Jenže my máme k disposici rovnou tu celou populaci (když počítáme ty rozpady registrovaných partnerství). To, co namítáte, se zde nemůže projevit - vyjde to, co má vyjít... prostě ze všech uzavřených registrovaných partnerství od roku 2006 se jich do roku 2014 rozpadlo tolik a tolik... Ano, dopustil jsem se odhadu pro chybejici Prahu... linearniho odhadu... tam muze byt zakopany pes... ale bez dalsich informaci nevidim zadny zvlastni duvod, proc by registrovana partnerstvi uzavrena v Praze měla být signifikantně stabilnější, než ta, která byla uzavřena v jiných místech země. Vy ano?

Dále mě dost zarazilo Vaše "Nevím proč, ale okamžitě si pouze u gayů představí jejich pohlavní styk.". No nemůžu samozřejmě mluvit za jiné, ale skoro bych se vsadil, že si ani všichni ostatní heterosexuálové homoxesuální pohlavní styk nepředstavují... Ostatně vůbec nechápu, čím takovéto poznámky přispívají do této diskuse. Obávám se, že tím pouze neprávem, za pomoci jakýchsi domněle psychologizujících nástrojů, očerňujete oponenty. Předpokládám, že jste ochoten připustit, že Váš oponent nesouhlasí s Vámi prosazovanými návrhy, aniž by Vás přitom nenáviděl, nebo se pokoušel Vás nějak ponižovat, nebo Vám přisuzoval nečestné motivy... atd. atp.

Píšete, že oběti jsou nevinní lidé. Nezlobte se, ale já tady nevidím vůbec žádné oběti. Oběť je někdo, komu je činěno bezpráví. Vám ale žádné bezpráví činěno není. Vracíme se zpět: nikdo nemá právo na jiného člověka. Čili tím, že nevychovává dítě (biologicky vlastní či adoptované), není nikdo krácen na nějakých domnělých právech.

Proti týrání dětí není třeba psát petice. Proti týrání dětí máme zákon. Kdyby takový zákon neexistoval, pak by bylo na místě samozřejmě takové petice sepisovat a podepisovat - aby příslušný zákon vzniknul...

Závěrem, na hulváty, projevující se tady nebo jinde, se můžete vykašlat, takoví lidé jsou v každé společnosti, v každé době (a z Vašich slov chápu, že redakce petice přislušné hanlivé příspěvky likviduje, za což jí tímto děkuji...). Buďte dobré mysli! A, když dovolíte, zkuste si prosím uvědomit, že Vaše hodnota coby člověka není nijak snižována tím, že nevychováváte dítě. Bůh Vás miluje stejně, bez ohledu na tuto okolnost.

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík

Přečetli ste si vůbec ten zákon? Ne, nečetli.

To dítě pravděpodobně s oběma rodiči už žije. Tohle je jen formalita aby když je například dítě v nemocnici mohl i jeho nevlastní rodič k němu a měl právo na to vědět o jeho zdravotním stavu. Další věc je třeba aby mohlo dítě přímo dědit po nevlastním rodiči.

Myslete trošku.

Ten zákon totiž otevírá možnost i aodpci v tom běžném slova smyslu. Jde se úplně stejnou cestou jakou se ubíraly ostatní státy, které tomuto zákonu daly zelenou.

Aktivisté LGBT prosazují všechny kroky, které uskutečňují jen formou lží, polopravd a zamlžování skutečností. Samotná paní Maxová mluvila v médiích o tom, jak homosexuálové zachrání děti z dětských domovů, nezmínila ovšem skutečnost, která se už moc nehodila, že samotní heterosexuální rodiče musí někdy i roky čekat, když chtějí adoptovat dítě z dětského domova. Poměr je totiž 1:6, 1 dítě a 6 potenciálních zájemců.

V sázce je mnohem víc, než nějaká adopce, podotýkám týkajácí se (jen abychom měli představu pro jaké množství lidí má být tento zákon schválen) 0,01 % naší populace. Uvědomujete si pro změnu vy tuhle skutečnost? Totiž údajně 1000 dětí vyrůstá v homopárech. Podle mě je i toto číslo přehnané (chtěl bych těch tisíc spokojených dětí skutečně vidět na vlastní oči), ale jde tu o úplně něco jiného, vůbec ne o děti. Tento zákon otevře masivní nárůst sexuálního zneužívání pro všemožné devianty, kteří se budou vydávát za "spořádáné" homosexuály.

Dr. Aardweg zmiňuje, že to, co homosexuálové opravdu chtějí, je uznání jejich "životního stylu", Přitom cituje jednoho amerického homosexuála: „Bojujte za manželství osob stejného pohlaví a jeho výhody. Když se toho dosáhne, přeměňte celou definici manželství, abychom mohli požadovat právo na sňatek ne proto, že máme rádi morální hodnoty společnosti, ale proto, že chceme radikálně změnit pojem manželství. Manželství je mýtus a zastaralá záležitost“. Většina homosexuálů však o manželství nemá zájem, protože si je vědoma, že není schopna žít v monogamním vztahu. Je to z toho důvodu, že homosexuální zaměření je nenasytitelné a jedná se o neurotický pud, obsesi (obsese-nutkání).

Z mnoha průzkumů je známo, že aktivní homosexuál má průměrně stovky partnerů, i když má svého stálého partnera. Pevný vztah trvající déle než 5 let byl zjištěn pouze u 7 % homosexuálů. Podle amerických průzkumů gay-psychologů si pouze 4 % byla navzájem věrná a tyto vztahy trvaly méně než pět let. 

Dr. Aardweg řekl, že proti rodině od roku 1952 vystupují různá mezinárodní hnutí sexuální reformy. Na Západě již existuje aktivní hnutí za legalizaci pedofilie. Podle programu „otce“ sexuální reformy, Alfreda Kinseyho, který sám byl praktikující homosexuál a pedofil, měl být legalizován i incest. Celý tento program převzala Mezinárodní federace plánovaného rodičovství a financovala Rockefelerova nadace.

Homosexualita je v drtivé většině spojena s promiskuitou (časté střídání partnerů - Philip Blumstein, Peppei Schwartz: American Couples: Money, Work, Sex)

Homosexuálové jsou největšími šiřiteli HIV infekce v ČR - v roce 2005 způsobil homosexuální styk 55,6% ze všech registrovaných nových nákaz virem HIV, což při podílu homosexuálů v populaci (max. 4%) znamená, že riziko nákazy virem HIV je cca 40x vyšší při styku homosexuálním než při styku heterosexuálním (v roce 2005 se virem HIV nakazilo 50 osob stykem homosexuálním, a „jen“ 28 osob stykem heterosexuálním).

#382: Katka - Rozum mi zůstává stát 

Dobrý den.

Rád bych nabídl Vaší pozornosti své předchozí příspěvky pod čísly 373 a 380.

To, o čem píšete, lze zajistit i jinak - zejména pro ten velmi malý počet dětí, kterých se to týká... Pokud např. někdo chce, aby po něm dítě dědilo, není třeba kvůli tomu vydávat zákon - stačí sepsat závěť a dítěti odkázat, co libo.

Kromě toho, Vaše terminologie je, jistě bezděčně, zavádějící - mluvíme tady o homosexuálním partnerovi otce / homosexuální partnerce matky, nikoli o "nevlastním rodiči".

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík

#14: -  

 Když BŮH lesby a gaye nechce, jaktože existují? Jaktože neomylný, vševědoucí stvořil takové lidi? 

 Nelíbí se mi, že všechny komentáře co jsou ve prospěch homosexuálů autor maže. Je to nefer vůči chlapům, ženská si děcko opatří i bez lásky a může dítě vychovávat tak či tak, a ty vaše teorie o Adamovi a Evě a představě o rodině jsou tatam. Stejně když ten zákon prosadíte, tak si najdou jinou cestu, jak dítě sehnat. :) třeba že si udělá dítě s nějakou ženskou a tak se dítěte vzdá. Tohle vás nenapadlo? :)

#383: -  

 Jen připomínka k tomu poměru 1:6 - lidi chcou miminka, ne děti 3,4, 5 leté a výš, to je ten poměr. Dětské domovy jsou plné a pokud dítě adoptují do rodiny a je jedno jestli je homosexuální nebo ne, chodí sociální pracovnice.

#387: - Re:  

 Odpovím Vám otázkou, když Bůh nechce hřích, jaktože existuje??

#388: - nelíbí se mi. 

 Nádherným způsobem ukazujete co je pro vás dítě, jen nějaká věc, kterou si opatřím, když se mi zlíbí. Tak jako si půjdu koupit zmrzlinu, když mám chuť. Vás vůbec nezajímají práva dětí.

#389: - Re:  

 O situaci v dětských domovech mě nemusíte poučovat, znám ji celkem dobře. V domovech je sice několik tisíc dětí, ale jsou to děti buď rómského původu, nebo děti postižené a třetí skupinou jsou děti u nichž se rodiče nevzdali svých rodičovských práv a např. z ekonomických důvodů byli nuceni dítě dát do děckého domova. O tom jaký pohled mají děti na otázku adopce a jak se cítí v dětském domově, více v tomto rozhovoru s některými bývalými dětmi, které v dětském domově vyrůstaly.

Nikdo z nich by nechtěl jít na adopci do homosexuálního soužití dvou lidí, vždy jen muž a žena. Dokonce mnozí by raději zůstali v domově.

Více ZDE

Rozhovor s bývalou pracovnicí dětského domova naleznete ZDE:

1. část

2. část