Petice proti stavbě obřího ruského kola v Praze

#97: - Re: Re: Re:  

 Jiná otázka zní, kolik že mečířů v tom Damašku tenkráte asi tak pracovalo. Výroba repliky japonského meče, katany, trvá cca 2- 3 měsíce, a je celou dobou provázena rizikem nezdaru. 

   Buď jak buď,  ze 150 tun železa se - teoreticky -  dá vyrobit mečů několik desítek tisíc. Dost na dosažení převahy na bitevním poli.

   Kam že se ale podělo železo z římského kolosu? Nevíme.  

#90: -  

Sochu Svobody navštíví každoročně 4 milióny turistů. Jednou přišel i David Copperfield.

     Ze zbytků ocelového pláště by se daly udělat pěkné žetony do turniketů. Se sochou Svobody na reversu i aversu.Potažené nitridem titanu, pochopitelně. Za něj by se mohlo vyjet otáčivým schodištěm nahoru.  Nebo jít tamtéž pěšky. Kdo by chtěl, mohl by si další nechat jako suvenýr.

#103: -  

 Ne pěkné. Krásné. Jak bižuterie.

#103: -  

 Pikantní by byla nabídka pravých wolframových šperků se Sochou Svobody. Made in China. S dokonale leštěným povrchem. Opět pokrytým TiN. Inu, není všechno zlato, co se třpytí.

Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi.

Live webcams:

http://www.earthcam.com/usa/newyork/statueofliberty/

Více

Na skále socha stojí lépe, než na udusané hlíně. Co pak umí podzemní potok, a jak jej přeložili, by mohla vyprávět nejmenová šikmá věž někde v Itálii, před dvaceti stoletími na břehu moře.

Stavitel rhodského kolosu,  Chárés z Lindu, postupoval tak, že tak, že napřed postavil sokl. Pak stavbu obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl dosavadní podobu.

Otázka zní, co se pak stalo s obkružujícím materiálem. Zbývaly ještě peníze na jeho odvezení? A vůbec: odkud jej brali zezačátku?  Docela dobře mohlo být, že po dokončení písek a štěrk jednoduše rozhrnuli do okolí, beztak  byl původně nejspíš  z pobřežní pláže.

Jeho postup má něco do sebe. Zdá se nabízet určité výhody, potřebujete-li pod sochou vyměnit podstavec.

       Sokl sochy může být nejtrvanlivější částí celé stavby.  Ten z římského kolosu,  z cihel a betonu, vydržel až do 20. století, kdy byl zbourán. A tak, i když se uvádí, že v r. 1330 nezbylo po rhodském kolosu ani stopy,  není na druhou stranu důkazu o tom, že zmizely i základy jeho soklu. Ty mohou být i dodnes před našima očima. V podobě jakési masívní okrouhlé struktury, zdánlivě málo racionální.

Pokud pod kolosem proplouvaly lodě, mělo by to být na pobřeží. Jistěže nedaleko přístavu. Archeologickými postupy by se možná dalo jeccos najít. Zvýšená koncentrace železa, mědi a tak.

#107: -  

 Přístav Mandraki, Rhodos

#107: -  

    Socha byla vyrobena přímo na místě. Byla tam rampa, byla tam pec.  Skladiště dřeva.  A jeho doprava. Loďmi. To se do města nevešlo. A mělo to budit velký dojem. Na dálku? Nemožné. To vylučuje, aby stál někde na vzdáleném kopci. 

    Výše zmíněné indicie značně upřesňují možnou polohu rhodského kolosu.  Mimo město. Na pobřeží. Vedle přístavu.

     Připomeňme, že stavba sochy trvala 12 let, od roku -303 do r.-291. Po tu byla obkroužena nesmírným množstvím hlíny a písku. Kdyby kolos stál nad vjezdem do přístavu 0,, jeho stavba by v něm blokovala veškerý provoz s obratem 8500 talentů ročně, čtyřikrát větším, než měl athénský Piraeus.

     Pár desítek metrů od vjezdu do Mandraki stojí objekt se zhruba  okrouhlým půdorysem. S majákem. Pevnost svatého Mikuláše.  Na leteckém snímku jsou uprostřed něj vidět dvě velké černé prohlubně. Jak vydlabané podrážky galoší.

 A nejen to. Evidentně je tam vchod podzemím. Ústí bezprostředně před zdí. 

U pevnosti. Lezli tam podzemní dírou, nebo co.  

U paty podivínské pevnosti je obří kuželovitý odval balvanů. Uklizený pod hladinou moře. Od jeho vzniku s tím člověk nehýbal.

Jiný podobný útvar na Rhodu není.  Jinde to nemohlo být.

Tady stál.  Čapku dolů.  Buď pozdraven, Hélie.

#109: - Re:  

 St. Nicolas fort

St. Nicolas fort from air

St. Nicolas Fort  a zbytky rampy

#44: - Re:  

 Jak může přemýšlet tlampač menšinové kutálky? Nejspíš nějakým orgánem. Zpravidla ale nikdo netuší, kterým.

#111: - Re: Re:  

 Nejsilnějším argumentem pro většinovou demokracii je pětiminutový poslech projevu menšinového politika.

#110: - Re: Re:  

 Třeba by se tam našly nějaké stopy po lité bronzi. Možná někde před začátkem té rampy. Nějaké zbytky po tavící peci. Pokud nebyla přímo na místě.

#113: - Re: Re: Re:  

In St. Nicolas fort, Rhodes

Opět v St. Nicolas

St. Nicolas od pevniny

#114: - Re: Re: Re: Re:  

 ... A přestože je to pevnost s vytesanými střílnami k moři, kameny v hradbě nejsou spojeny maltou. Až na retušovaná místa.

     To nestavěli Turci. Ti z antických sloupů pálili vápno, přestože všude kolem měli kamení až až.

#115: - Re: Re: Re: Re: Re:  

 Vlastně restaurovaná místa.

Část točitého schodiště, podle některých mohlo vést v noze Neronova kolosu. Po Neronově smrti  Vespasián soše přidal korunu ze slunečních paprsků a přejmenoval ji, socha boha Slunce má mít tvář boha Slunce.      

 Pedestal z pálených cihel a betonu, vydržel až do roku 1936, kdy byla jeho nadzemní část odstraněna. V roce 1986 byly vykopány jeho základy, a jsou veřejnosti přístupné. 

Dodejme, že panuje shody v tom, že Flaviovský amfiteátr se dnes jmenuje Koloseum plávě podle kolosu na začátku Via Appia.

Nikdo také neví, jak dlouho kolos v Římě stál. Jeho uváděnou oporou jsou verše v kronice Bedy Ctihodného (Quandiu STABIT coliseus, STABIT et Romů;Quando cadit coliseus, kadet et Roma; Quando kadet Roma, kadet et mundus ( "tak dlouho, dokud Colossus stojí, tak bude Řím, když kolos spadne, Řím padnou, když Řím padá, tak padá svět").  V době, kdy Beda napsal,  maskulinum coliseus označovalo sochy.

#117: -  

Beda Venerabilis je považován za jeden z nejspolehlivějších pramenů své doby.

#101: - Re: Re: Re: Re:  

 Video: Výroba japonského samurajského meče

#114: - Re: Re: Re: Re:  

St Nicolas, bezvětří,  letecký snímek

#120: - Re: Re: Re: Re: Re:  

 Z leteckého  snímku Mandraki za bezvětří je patrné, že na dodnes často uváděné alokaci přesně nad vjezdem kolos nikdy nestál.  Toto uměle vytvořené místo v moři není skála, ale koruna náspu z balvanů pod hladinou.  Unese  právě jen úzký vlnolam.  Plus nanejvýš kozu, resp. danělku, a dnešní Rhoďané o tom dobře vědí.

Tohle mohlo docela dobře fungovat jako vnitřek kolosu. Vysvětlilo by to, proč při zemětřesení se socha nepřevrhla , ale zlomila v nohou.

    Zvážíme-li okolnost, že vlnolam Mandraki je násep na bahně, mohla se socha časem také odklánět od svislé osy. To se stává i dnes. Zemětřesení pak neblahý vývoj uspíšilo.

#105: - Re:  

 Nebo nerez holicí čepelky s TiN pokrytými břity. Můžete je brousit na starých džínách.

#121: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Z téhož snímku je patrné, že jediné místo, které u Mandraki má potenciál nést významné zatížení,  je Fort of St. Nicholas. Pokud by kolos měl být znovu postaven, tak tam.  

      Nicméně, jsou kolem toho nějaké otazníky. Dejme tomu, že to nějak někdo postaví.  A k čemu  že vlastně dnes bude výsledek místnímu Mandraki jacht klubu?  Ať si postaví repliku za vlastní. Když se spokojí s třetinovou výškou,  měla by postačit desetinová cena. 

 Z peněz daňových poplatníků?  No fuj. Ať to zaplatí EU.